Kolektivismus je doktrína, která navrhuje sociální, politický a ekonomický systém, kde musí být výrobní prostředky v rukou státu nebo komunity, tj. Musí být společným zbožím.
Tento myšlenkový proud pak znamená, že distribuce zboží a služeb je řízena z centrální moci.
Při pohledu z širšího pohledu, jako morální a filozofické pozice, kolektivismus upřednostňuje blahobyt skupiny. To je v rozporu se zájmy jednotlivce.
Opakem kolektivismu je individualismus. Tato doktrína klade větší důraz na zájmy a touhy osoby a staví je nad jakýkoli uložený společenský nebo státní řád.
Marx a kolektivismus
Známý myslitel Karl Marx navrhl, aby byly výrobní prostředky kontrolovány vládou. To proto, že jsou zdrojem kapitálového zisku.
U Marxe je nadhodnota přebytek generovaný prací, kterou si kapitalista přivlastňuje. Za cenu udržení dělnické třídy s nízkými příjmy by se tak vlastníci výrobních prostředků obohatili.
Z myšlenky na Marxe se rodí veškerá socialistická doktrína, která podporuje zásah státu do kontroly ekonomických aktivit.
Kritika kolektivismu
Kolektivismus lze ukázat jako způsob, jak dosáhnout větší spravedlnosti a sociální spravedlnosti. Ponecháním stranou individuálního zájmu kolektivu se však svobody musí v mnoha ohledech vzdát.
To, co by pak kolektivismus udělal, by bylo podrobit jednotlivce skupině, tomu, čemu se říká společné dobro.
