Rozpočtové omezení, rozpočtová položka nebo rozpočtová položka představují množinu všech možných kombinací zboží nebo služeb, které by při zohlednění uvedených cen přesně vyčerpaly příjem spotřebitele.
V praxi má spotřebitel často na výběr mnoho zboží, ale pevnou částku peněz, kterou může utratit. Rovnovážná čára představuje kombinace zboží nebo služeb, které jsou pro spotřebitele dosažitelné vzhledem k limitu nebo omezení, které má jeho rozpočet podle jeho příjmů a cen zboží. Pokud spotřebitel utratí veškerý svůj příjem, bude umístěn na linii zůstatku, pokud utratí méně, bude umístěn pod ní.
Omezení, která má spotřebitel při výběru koše zboží, jsou tedy jeho příjem a ceny zboží, čím vyšší je cena zboží, tím méně ho lze spotřebovat.
Zůstatek pro dva zboží
Pro zjednodušení reality předpokládejme, že si spotřebitel může vybrat ze dvou druhů zboží (X, Y). Pokud známe ceny dvou zboží Px a Py a množství peněz, které může spotřebitel utratit (R), je rozpočtové omezení napsáno takto:
R = Px X + Py Y
Souřadnice na počátku linie rovnováhy představují řešení extrémů, tj. když spotřebitel utratí všechny své peníze za zboží 1, nebo když všechny své peníze utratí za zboží 2.
Sklon linie vyvážení měří vztah, ve kterém trh umožňuje směnu zboží 2 za zboží 1. Předpokládejme, že se spotřebitel nachází v bodě rovnovážné linie a chce zvýšit svoji spotřebu zboží 1 (v ▲ X1). Abyste mohli i nadále dodržovat omezení příjmu, musíte snížit spotřebu zboží 2 (v ▲ X2). Toto omezení můžeme napsat následujícím způsobem:
(2) R = Px (X + ▲ X) + Py (Y + ▲ Y)
Pokud odečteme první rovnici od druhé, máme, že sklon linie vyvážení je následující výraz:
(3) ▲ Y / ▲ X = - P1 / P2
Sklon balanční linie údajně měří náklady příležitosti spotřebitele. Pokud chce spotřebovat více dobrého 1, musí čelit nákladům na vzdání se větší spotřeby dobrého 2. Proto je sklon rovnováhy psán se záporným znaménkem, protože v spotřebitelská bilanceChceme-li zvýšit spotřebu jednoho zboží, musíme snížit spotřebu druhého zboží.
Pohyby na linii rovnováhy
V tomto bodě si člověk klade otázku, co by se stalo, kdyby se změnila spotřebitelská omezení, tedy kdyby se zvýšil nebo snížil příjem spotřebitele nebo by se změnily ceny zboží.
- Pokud se zvýší příjem spotřebitele, při zachování konstantní ceny zboží lze nakoupit více množství tohoto zboží, a proto se linie zůstatku posune doprava.
V případě, že příjem klesne, posune se linie zůstatku doleva.
- Pokud se cena jednoho zboží sníží (například X), budeme schopni získat více z uvedeného zboží, pokud udržíme konstantní příjem, který spotřebitel obdrží, a cenu druhého zboží, linie vyvážení se otočí na doprava vzhledem k bodu R / Py.
V případě, že se cena zvýší, mohli bychom získat menší množství dobrého X, důvod, proč se nájemné v tomto případě otočí, doleva.