Informační asymetrie nastává, když má jeden z účastníků v rámci jednání o předmětu transakce větší znalosti než jeho protějšek.
Jinými slovy, při generování tohoto typu asymetrie má jeden z agentů, ať už je to kupující nebo prodávající, více údajů o vlastnostech zboží nebo služby, které mají být vyměněny.
Informační asymetrie je selhání trhu, které může ztížit dosažení rovnováhy dokonalé konkurence. Může dokonce zabránit provedení jakékoli operace. Představme si, že v odvětví má obchodník více informací než spotřebitel. Ten pak nemusí být ochoten zaplatit požadovanou cenu, aniž by měl nějakou záruku kvality zboží.
Příklad informační asymetrie
Jedním z prvních ekonomů, kteří zdůraznili dopady informační asymetrie, byl laureát Nobelovy ceny za ekonomii George Akerlof ve svém článku „The Market for Lemons: Un certain Quality and the Market Mechanism“.
Akerlof studoval sektor ojetých automobilů, kde byly jednotky špatné kvality (hrnce nebo citrony) a jiné kvalitní.
Problém je v tom, že majitel má více informací než veřejnost o možných poruchách svého vozu. Kupující se dívá pouze na cenu, ale nemůže vidět kvalitu vozidla pouhým okem. Pak existuje informační asymetrie.
Předpokládejme, že polovina automobilů na trhu je kvalitních a druhá polovina jsou nekvalitní automobily. Majitelé kvalitních vozidel jsou ochotni prodávat za cenu 200 eur, zatímco majitelé nevyžádaných aut akceptují cenu 100 eur.
Na druhou stranu, pokud by spotřebitel znal kvalitu zboží, byl by ochoten zaplatit 240 eur za kvalitní auto a 120 eur za haraburdí. Jak vidíme, obchodování na trhu je možné a žádoucí.
Protože však spotřebitel nezná kvalitu automobilů, bude ochoten zaplatit pouze cenu podle očekávané kvality. Vzhledem k tomu, že existuje 50% pravděpodobnost, že něco najdete, bude nejvíce, co byste ochotni rozdat, (1/2 * 240) + (1/2 * 120) = 180 eur. Při této sazbě budou mít sklon prodávat pouze majitelé hrnců, a proto kupující nabídne pouze 120 eur.
Jak vidíme, na trhu dochází k selhání, kvůli kterému zmizí transakce s kvalitními automobily. V důsledku toho dochází k neefektivnosti a ztrátě dobrých životních podmínek spotřebitelů.