Faktoringová smlouva je operace postoupení úvěru, který má společnost vyzvednout ve prospěch finanční instituce.
Jinými slovy, factoring je převod faktoru (odtud název factoring) komerční povahy jeho vlastníkem na specializovaný subjekt, obvykle finanční subjekt, výměnou za dohodnutou cenu.
Představte si situaci, kdy se společnost, která má faktury odběratelů splatné do 4 měsíců a je splatná, rozhodne převést tato práva, která vlastní, na banku výměnou za poskytnutí peněz a účtování úroku a provize za zálohu peníze, z nichž je dlužníkem.
V tomto smyslu může banka, která faktor získá, převzít riziko nezaplacení ze strany klienta či nikoli, v závislosti na tom, co je dohodnuto ve smlouvě
Různé modality factoringové smlouvy
V rámci factoringové operace existuje několik modalit:
- Faktoringová smlouva bez pevného přidělování úvěrů. Může to zase vést k:
- Non-regresní factoring: Získání úvěrů vůči klientům bankou bez postihu postupitele znamená, že v případě nezaplacení banka přebírá riziko platební neschopnosti.
- Faktoring s využitím: V tomto případě se postoupení úvěrů provádí s doložkou „pro řešení“, to znamená, že pokud dlužník nezaplatí faktor (banka), získá svůj kredit u postupitele. V tomto případě je tato operace stejná jako bankovní sleva nebo potvrzení.
- Faktoringová smlouva s přidělením kreditů v inkasní provizi. Neexistuje žádná finanční operace jako taková pro postupitele, ale ten čeká na výsledek správy inkasa faktorovou společností. Až dlužník zaplatí, bude to až při inkasu inkasujícího.
Faktoringová smlouva, stejně jako potvrzení, tvoří jednu ze základních operací financování v sektoru komerčního bankovnictví. Umožňuje bance zachytit příjem prostřednictvím provizí a úroků, zatímco převodce práv předpokládá nominální množství dokumentů o právech k inkasu a může být financován za nízkou cenu.