The Euribor jeden rok, který všichni víme díky odkazu na naši hypotéku, vstoupil na negativní území poprvé v historii. Je to zvláštní situace, na rozdíl od toho, co by si člověk mohl myslet, že je na finančních trzích normální, v důsledku makroekonomického jevu vynuceného Evropskou centrální bankou (ECB).
V důsledkuexpanzivní politika monteria prováděné ECB v posledních letech, běžně známé jako QE„ECB se snaží stimulovat ekonomický růst a reaktivovat agregátní poptávku, to vše za účelem generování inflace pomocí expanzivních měnověpolitických opatření; jako je úprava stálých nástrojů (zavedení záporných úrokových sazeb na bankovní rezervy), snížení hotovostního poměru a provádění operací na otevřeném trhu (nákup finančních aktiv na finančních trzích).
Mnohokrát jsme slyšeli, že Mario Draghi odstranil veškeré těžké dělostřelectvo, že pokud se peněžní plyn smíchu nebo máme v sítnici, obraz Draghiho se nahraje do vrtulníku distribuujícího směnky po celé eurozóně. Tato řada metafor, které ve většině případů používá tisk, je již pro mnohé příjmením Maria Draghiho, zejména v okamžiku, kdy se v březnu 2015 rozhodl koupit aktiva na finančních trzích.
Od tohoto data, kdy v Evropě začíná proces, který dusí banky, je to podobné jako skrytá daň. Popisujeme to níže, jedná se o proces, při kterém soukromá banka prodává část svých aktiv (například veřejný dluh, podnikové dluhopisy nebo sekuritizace) centrální bance a ta ji splácí vkladem v samotné centrální bance. Tyto vklady v centrální bance jsou aktivy soukromé banky a představují tzvSystémové rezervy a za normálních tržních situací by měly platit určitou kladnou úrokovou sazbu.
Tento proces ohromně mění zůstatek bank (viz vklad, který platí zápornou úrokovou sazbu):
V tomto procesu je evidentní, že dochází ke změně rovnováhy soukromých bank, které přešly od tradičních tradičních aktiv, jako jsou půjčky a obligace, k velkému množství rezerv (vkladů). V tomto okamžiku nastává jedno z narušení, které v tomto článku zdůrazňujeme, protože ECB dusí rovnováhu bank a zavádízáporné úrokové sazby o vkladech u centrální banky (dne systémové rezervace).
Už dávno jsme vysvětlili důvody, které k někomu vedoukoupit finanční nástroj se zápornou úrokovou sazbou. Krátce si připomeňme fungování záporné úrokové sazby. Pokud má banka u ECB vklad ve výši 1 000 eur a záporná úroková sazba, za kterou je vklad úročen, je -0,4% ročně, po jednom roce po vypršení vkladu bude vráceno 996 eur.
Zní to zajímavě, že vám dávají méně peněz, než kolik vložíte?
Zdá se, že to není rozumné, nebo alespoň dosud nebyly na finančních trzích uvažovány záporné úrokové sazby, čelíme situaci způsobené centrálními bankami (v tomto případě ECB), které se jakýmkoli způsobem a na úkor ostatních snaží podporovat hospodářský růst.
Nyní si zapamatujme, že banky musí povinně udržovat určité procento aktiv uložených v ECB, což je známé jakominimální hotovostní poměr. V tomto okamžiku je situace pro banky v eurozóně znepokojivá a zjevně nepříznivá, jelikož ECB od března 2015 ziskovala svoji bilanci prostřednictvím bankovních rezerv, vysvětlím to. Banky musí udržovat minimální hotovostní poměr (který ECB od března 2016 odměňuje na 0%; před 0,05%), a to pro zákonné nebo povinné rezervy. Za přebytek těchto rezerv držených v ECB, tzv. Dobrovolné rezervy, platí ECB zápornou úrokovou sazbu (-0,4%).
Výsledkem toho všeho je, že ECB účtuje bankám úrok, který sotva vrátí, jako odměnu za povinné minimální rezervy. Díra pro banky je evidentní a roste: jejich rezervy v ECB se v důsledkukvantitativní uvolňování (QE)Prostřednictvím stálých nástrojů ECB nakupuje aktiva a vyplácí vkladem ve své rozvaze, což zvyšuje náklady odvozené ze záporných úrokových sazeb z vkladů.
ECB se skrývá ve skutečnosti, že je to způsob, jak lze všechny přebytečné rezervy uvedené v její rozvaze převést na rodiny a společnosti (poskytovat půjčky a znovu aktivovat spotřebu), ale realita je velmi odlišná, protože banky ne mohou půjčit peníze, které si nechaly, ve formě vkladu v ECB, ale musí tak učinit ze svých vlastních vkladů, je to treska, která kousne do ocasu.
Řešením, které Evropská centrální banka usiluje o veškerý tento chaos úrokových sazeb, je to, aby se soukromé banky pokusily kompenzovat ty neúprosné ztráty, které pro ně přináší, vyššími zisky spojenými s jejich tradiční bankovní činností, tj. Obchodem s úvěry úvěry., za předpokladu většího rizika získání malé úrokové sazby z každého úvěru, úvěru nebo hypotéky, nebo dokonce z toho nejdramatičtějšího, že nám banky účtují zápornou úrokovou sazbu za naše vklady, na našich běžných účtech, které vidím každý den blíže.
