Konvergenční kritéria - co to je, definice a koncept

Obsah:

Anonim

Konvergenčními kritérii jsou podmínky, které musí členské státy eurozóny dodržovat. Stabilita cen, finanční směřování zemí a kontrola směnných nebo úrokových sazeb jsou hlavními ukazateli při studiu jejich finančního zdraví a možnosti vstupu do Evropské unie (EU).

Tyto typy požadavků umožňují členským zemím plně se stát členem EU, a proto mají práva, která tato situace přináší jejich ekonomikám a politickým systémům. Potřeba vytvořit tento typ požadavku se zrodila při úvahách o tom, že EU by měla růst pouze přijímáním nových členů, kteří mají správné ekonomické řízení, s cílem posílit její strukturu a efektivitu.

Vstup do Unie a přijetí eura jako měny vyžaduje dodržování těchto požadavků. Jedná se o čtyři hlavní kritéria ekonomické a finanční povahy, která tvoří základ, podle něhož státy, které tvoří EU, vytvářejí společnou cestu v rámci dříve stanovených ekonomických limitů. Jeho účelem je proto dosáhnout vysokých úrovní ekonomické konvergence.

Konvergenční kritéria se kvůli svému historickému původu nazývají také maastrichtská kritéria a jejich charakteristiky a podrobnosti jsou obsaženy ve Smlouvě o Evropském společenství.

Evropská komise a Evropská centrální banka jsou orgány odpovědnými za potvrzení dodržování kritérií v rámci procesu přijímání do eurozóny.

Hlavní konvergenční kritéria

Toto jsou hlavní konvergenční kritéria, která musí země splňovat:

  • Míra inflace, která by měla být nižší než 1,5% s přihlédnutím k průměru tří členských států s nejnižší registrovanou úrovní inflace. Tímto způsobem je cílem dosáhnout stability cen v zemi, a proto je analyzována pomocí CPI.
  • Vládní finance, protože rozpočtové nebo veřejné deficity nižší než 3% posledního zaznamenaného HDP a úroveň veřejného dluhu nižší než 60% jsou obecně vyžadovány. Tyto podmínky však lze při určitých vstupech v rámci hodnocení provedeného Eurozónou při studiu začlenění ignorovat.
  • Směnný kurz, protože kandidát na členství se musí podrobit mechanismu stanovenému Evropským měnovým systémem dva roky před vstupem, aniž by devalvoval svoji měnu jako způsob analýzy své životaschopnosti. Stejně jako u cen se i v oblasti sazeb usiluje o větší stabilitu.
  • Dlouhodobá úroková sazba, u níž bude požadováno, aby byla nižší než 2% vzhledem k průměru zemí uvedených v části o míře inflace.

Kromě výše uvedených konvergenčních kritérií se při přijímání či nepřijímání kandidátů na vstup hodnotí řada dalších ekonomických aspektů, například jejich platební bilance běžného účtu nebo úroveň integrace, kterou představují jejich trhy.