Společná zemědělská politika (SZP) je soubor politik a akcí, které mají členské země Evropské unie v oblasti zemědělství a chovu hospodářských zvířat.
Prostřednictvím opatření, která tvoří SZP, je zaveden systém subvencí pro venkovský sektor na kontinentu, aby se zlepšilo jeho využívání.
Smysl pro vytváření těchto politik vyplývá z potřeby čelit různým problémům v tomto odvětví. Unie je odpovědná za správu společné zemědělské politiky vůči každému členskému státu.
V Evropě je významný zemědělský sektor v jeho produkci jako celku, takže přímo souvisí s blahobytem jeho obyvatel. Proto se veřejné instituce musí o tuto produktivní strukturu postarat prostřednictvím své regulace a podpory, zejména v současném ekonomickém rámci.
Prostředky SZP se také příležitostně využívají ke zmírnění nepředvídaných dopadů, které mohou nastat po přírodních katastrofách nebo výskytu chorob, které se zaměřují na potraviny. Vznikají tedy ze dvou institucí závislých na EU: z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Mezi těmito dvěma fondy poskytují významnou finanční pomoc zemědělskému sektoru.
Z tohoto důvodu je tato společná politika, vzhledem ke své klíčové roli při ochraně zemědělského a venkovského obyvatelstva v Evropě, považována za základní pilíř práce Unie. Začátek tohoto společného projektu v agrárních záležitostech se uskutečnil v roce 1962 s cíli již stanovenými při formování EU na základě Římské smlouvy.
Hlavní cíle SZP
Toto jsou hlavní cíle sledované SZP:
- Provést proces zlepšování, pokud jde o produktivitu zemědělství, usnadňovat přístup k potravinám, jejichž ceny jsou pro obyvatelstvo dostupné.
- Zajistit technologický rozvoj a pokrok v tomto odvětví za účelem dosažení vyšší úrovně produktivity. Zároveň zaručit obranu konkurenceschopnosti evropských výrobců v rámci globálního obchodu.
- Hájit zájmy zemědělců ve všech koutech EU a pečlivě sledovat a chránit venkovské silnice na kontinentální úrovni a zajistit stabilitu jejich trhů.
- Zabezpečení potravin, zajištění úrovně produkce potravin a dostatečné nabídky v reakci na změny ve společnosti a počtu obyvatel.
- Pozornost věnovaná podrobnostem globálního oteplování a využívání přírodních zdrojů.
Způsob, jakým je SZP v souladu s touto řadou bodů, prochází opatřeními, jako je stanovení maximálních nebo minimálních cen nebo limity, pokud jde o množství dostupná pro spotřebu. Dalším je snižování přebytků díky využívání ladem nebo maximálních produkčních kvót v určitých časových obdobích.