I v globalizovaném světě nám současné ekonomické události přinášejí zprávy o vládách oznamujících ochranářská opatření. Ve Spojených státech prezident Trump zavádí cla a opouští nebo znovu sjednává mezinárodní obchodní dohody, zatímco Spojené království se připravuje na odchod z Evropské unie, a tedy i evropského společného trhu. Tváří v tvář těmto opatřením dosáhly Evropská unie a Japonsko velmi důležité obchodní dohody, která může oběma stranám nabídnout velké výhody.
Japonsku, třetí největší světové ekonomice, a Evropské unii, největší obchodní síle na světě, se podařilo dosáhnout dohody velkého významu z hlediska obchodu. Tato dohoda bude mít velký dopad, protože obě ekonomiky představují 28,4% světového hrubého domácího produktu, představují 37,2% vývozu a nezahrnují nic víc a nic méně než 8,6% světové populace.
Dohoda plná příležitostí
Je pravda, že Japonsko a Evropská unie již měly silné vazby. V tomto smyslu stojí za zmínku, že Japonsko je druhým největším obchodním partnerem Evropské unie v Asii a šestým na světě.
Při mnoha příležitostech bylo znovu zdůrazněno, že tato obchodní dohoda bude pro obě strany velmi přínosná. Jaké výhody nebo jaké výhody může mezinárodní obchod nabídnout? Uděláním kroku vpřed v této oblasti obě ekonomiky dosáhnou větší specializace na ty produkty a služby, ve kterých přidávají hodnotu ve srovnání s vnějším světem (konkurenční výhoda).
Na druhé straně dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem zvýší konkurenceschopnost, sníží náklady a přinese spotřebitelům produkty za dostupnější ceny. Tato konkurenceschopnost také podnítí vytváření diferencovaných produktů a umožní spotřebiteli přístup ke kvalitnějšímu zboží.
Jaké budou důsledky dohody?
K provádění obchodní dohody však nedojde okamžitě. Půjde o progresivní proces, který bude zahrnovat odstranění některých protekcionistických opatření, včetně snížení cel. Jinými slovy, daně zaplacené za zahraniční zboží vstupující na domácí trhy se sníží. V tomto duchu je třeba poznamenat, že 10% cla zaplacená japonskými automobily se budou postupně snižovat, zatímco cla na evropskou obuv vyváženou do Japonska se sníží z 30% na 21%.
Dalšími ochranářskými opatřeními, která ztěžují zahraničnímu zboží vstup do národních ekonomik, jsou byrokratické překážky. Existence složitých předpisů a požadavků se stává skutečným kamenem úrazu pro ty, kteří chtějí proniknout na zahraniční trhy. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto zavést jednodušší nařízení o dovozu ovoce do Japonska.
Soukromé společnosti nebudou jedinými hospodářskými subjekty, které těží z větší otevřenosti mezinárodnímu obchodu. Veřejné zakázky tak zůstanou otevřené i mezi japonskými a evropskými společnostmi. Jinými slovy, evropské a japonské společnosti budou moci soutěžit o podstatné zakázky zadávané veřejnými správami.
Již v našem článku „NAFTA a její tvrdý vyjednávací proces“ jsme varovali před obtížemi, kterými severoamerická dohoda o volném obchodu prochází. Trump chce upřednostňovat zájmy amerických společností, chránit je a nabízet jim výhody oproti zájmům ostatních států, které podepsaly NAFTA. Tváří v tvář NAFTA, která prochází obtížným obdobím, bude smlouva podepsaná mezi Japonskem a Evropskou unií, která bude konkurovat kolosální zóně volného obchodu v Severní Americe.
Nejskeptičtější z obchodní dohody věří, že Evropě bude zjevně poškozeno Japonsko. Existují lidé, kteří si myslí, že japonské společnosti jsou mnohem konkurenceschopnější a nakonec převezmou evropské trhy. Zdá se však, že prognózy nesouhlasí se skeptiky, protože se odhaduje, že vývoz z Evropy do Japonska vzroste o 34%, zatímco japonský vývoz do Evropské unie poroste o 29%.
A jak jsme již řekli, obě ekonomiky budou mnohem konkurenceschopnější. Spotřebitelé budou mít přístup ke zboží a službám za nižší ceny, zvýší se počet pracovních příležitostí a společnosti budou motivovány ke zlepšování svých produktů díky vyšší konkurenceschopnosti.