Rozdíl mezi vědou a filozofií spočívá v tom, že věda studuje realitu metodickým způsobem, zatímco filozofie na ni reflektuje uvažováním a logikou.
Proto má každý jiný cíl. Na jedné straně chce věda vysvětlit, co nás obklopuje, a to prostřednictvím svých znalostí. Filozofie sama o sobě ví, jaká je realita, ale chce na ni myslet.
Rozdíl mezi vědou a filozofií: původ
Filozofie má svůj původ v 6. a 7. století před naším letopočtem. C. a jak mnozí vědí, vyvinula se ve starověkém Řecku. Mohlo by to tedy být něco málo přes 2500 let, a to je dlouhá doba. Kromě toho každý zná skvělé filozofy, jako je Platón nebo Sokrates.
Pokud jde o vědu, moderní věda, jak ji známe dnes, měla svůj původ v sedmnáctém století a její věk je asi 400 let. Díky tomu je mladší, a proto méně dospělý. Z tohoto důvodu vám mohou pomoci filozofické principy.
Rozdíl mezi vědou a filozofií: jeden po druhém
Podívejme se blíže na některé rozdíly mezi těmito dvěma. Je třeba mít na paměti, že věda je chápána jako obecný pojem a nijak zvlášť se nezaměřujeme.
- Věda pije z filozofie, ale ne naopak. Věda je tedy založena na učení velkých filozofů lidstva.
- Věda používá vědeckou metodu, filozofie nikoli. Proto se první provádí v sérii více či méně podobných fází, ve kterých jsou vzneseny hypotézy a na ně je odpovězeno. Druhý je založen především na logické reflexi.
- Věda je konkrétní, filozofie abstraktní. Tímto způsobem věda studuje skutečné jevy z teoretické nebo aplikované perspektivy. Filozofie se zaměřuje na koncepty, obrazy, myšlenky nebo uvažování.
- Filozofie je objektivní a věda subjektivní. Filozofie je tedy společná pro všechny oblasti života. Existuje však mnoho věd, ai když mají podobnosti, existují mezi nimi také rozdíly.
- Nakonec věda přistupuje ke znalostem prostřednictvím konkrétních otázek. Filozofie se naopak snaží odpovědět na obecné otázky.
Příklad aplikace filozofie na vědu
Podívejme se, jako při jiných příležitostech, na některé příklady aplikací filozofie nebo vědy, abychom viděli jejich rozdíly.
- Pojďme se podívat na případ matematiky. Je to jedna z takzvaných základních věd a jak víme, jejím hlavním cílem je abstrakce. Tato věda využívá mimo jiné logické uvažování, které filozofie studovala po dlouhou dobu. Jak vidíme, vztah je jasný.
- V případě medicíny se může zdát, že vztah je méně jasný, ale nic nemůže být dále od pravdy. Lékařská etika je podporována jasnými filozofickými principy. Buďte opatrní, nemluvíme o něčem konkrétním, ale o abstrakcích souvisejících s uvedenou etikou.
- Nakonec nemůžeme zapomenout na ekonomiku. Otcové této společenské vědy měli hluboké znalosti filozofie. Jasné příklady máme mimo jiné u Adama Smitha, Karla Marxe nebo Friedricha Hayeka.
Vidíme tedy, že i když existuje rozdíl mezi vědou a filozofií, oba si mohou navzájem pomáhat a v mnoha ohledech.