Venezuela je stále rozdělena na dvě poloviny. Ti, kteří podporují Juana Guaidóa a ti, kteří podporují Nicoláse Madura. Současně se mezinárodní mocnosti snaží zaujmout pozici a zjistit, jaké rozhodnutí v tomto ohledu učiní. Mezi neustálým hledáním řešení a konfliktem, který se zdá, že se táhne příliš dlouho, zůstává ekonomika v chaosu.
Jak jsme již naznačili v rozsáhlé analýze venezuelské ekonomiky, čelíme bezprecedentní situaci. Je však třeba doufat, že situace bude pokračovat, pokud politické a sociální řešení, které je nejdůležitější, nenastane jednoznačným směrem.
Do té doby bude venezuelská ekonomika bloudit a nabídnout nám data, jako je ta, kterou dnes analyzujeme. Mimochodem, data se pokouší zvrátit pomocí měnové politiky, která se zdá být málo úspěšná.
Bankovky - ubrousek a almužna převodem
Současná situace na peněžním trhu ve Venezuele je tak dramatická, že dosáhla extrémů, které byly ještě před několika lety v západní zemi 21. století nepředstavitelné. V roce 2016 například Wall Street Journal publikoval článek, v němž se uvádí, že cena barevné fotokopie v Caracasu (100 bolivarů) se rovná účtu s nejvyšší nominální hodnotou. Dochází ve stejném duchu do té míry, že ostatní mají větší hodnotu jako potištěný papír než pro svou nominální hodnotu. Stejné noviny také zveřejnily fotografii, na které se objevil Venezuelčan, který zabalil empanadu do pouzdra se dvěma bolivary v hodnotě méně než ubrousek.
Samotný stát nebyl ani v tomto ohledu osvobozen od problémů. Pokud by hyperinflace nakonec způsobila hluboké narušení ekonomiky soukromého sektoru, veřejnost také těžce utrpěla rostoucí poptávkou po hotovosti.
Venezuelská centrální banka měla problémy s úhradou nákladů na tisk bankovek
Situace se ve skutečnosti stala tak kritickou pro samotnou venezuelskou centrální banku, že v roce 2017 začala mít problémy s náklady na vydávání bankovek. Protože většina byla vyrobena ve Spojených státech kvůli omezené místní výrobní kapacitě. Takto byly měnové orgány nuceny platit za každou bankovku ekvivalent zhruba 20 eurocentů. To, i když většina z nich měla nominální hodnotu nižší než toto číslo. Jinými slovy, neměli peníze ani na tisk peněz.
Neměli peníze ani na tisk peněz.
Nedostatek hotovosti se stal tak naléhavým, že Venezuelci byli nuceni uchýlit se k nejrůznějším událostem, aby přežili v každodenním životě. Jedním z prvních bylo vystoupení zprostředkovatelů, kterým se podařilo získat velké množství lístků a prodat je znovu s provizemi až do výše 500%, přičemž využili potřebu obyvatelstva mít prostředky, kterými by mohli platit za své základní potřeby. Současně a jak se často stává ve všech situacích měnového chaosu, zdá se, že barter se vrátil silnější než kdy jindy a již není neobvyklé, že ho lze najít ve všech druzích ekonomických transakcí.
Nakonec se někteří uchýlili k několika elektronickým platebním metodám, které v zemi existují. Do té míry, že mnoho Venezuelanů, kteří chodí do kostela, platí almužnu bankovním převodem.