Hlad ve světě je velkou lidskou, sociální a ekonomickou výzvou, kterou musí svět vyřešit. Podle nejnovější zprávy FAO trpí na světě hladem 821,6 milionů lidí.
Zdá se, že boj proti hladu se zastavil. Co může ekonomika tváří v tvář tomuto dramatu udělat? Ekonomie jako společenská věda si klade za cíl správně spravovat omezené zdroje, aby reagovala na lidské potřeby. Jídlo je tedy základní potřebou, na které závisí přežití člověka. Realita je však velmi odlišná a hladem trpí 11% populace. Ekonomický prvek je klíčový, pokud jde o vysvětlení této drsné reality.
Vztah mezi ekonomikou a hladem ve světě
Dopady velké recese roku 2008 byly pociťovány v celé světové ekonomice. Cesta z krize si vyžádala čas, hospodářský růst byl v mnoha zemích pomalý a mírný, a proto boj proti chudobě a následně proti hladu nepokračoval požadovaným tempem.
Je více než zřejmé, že když země prochází recesí, blahobyt jejích obyvatel se zhoršuje a populace se zhoršuje. Stačí se podívat na data. V 65 zemích, kde podvýživa rostla, tak musely čelit poklesu ekonomického růstu nebo dokonce recesi.
Na druhou stranu je třeba také poznamenat, že problém podvýživy postihuje obzvláště tvrdě země s ekonomikou založenou na obchodu se zemědělskými a živočišnými produkty. Celkově tedy 52 zemí trpělo zvýšenou podvýživou v důsledku prudkých výkyvů cen produktů v primárním sektoru. Naklánění obchodu s primárními produkty tedy nakonec vede k nárůstu údajů o nezaměstnanosti těchto zemí, poklesu mezd a v důsledku toho se populace stává chudší.
Nejen fluktuace cen mohou způsobit vážné potíže méně rozvinutým zemím. Mluvíme tedy o národech, jejichž ekonomika a živobytí závisí na úrodě. Proto mohou být povětrnostní události, jako jsou sucha a povodně, pro obyvatelstvo fatální. V tomto smyslu hlad zvítězil zejména na africkém kontinentu, kde se nachází 20% lidí trpících hladem.
Afrika bezpochyby snášela nejsilnější potravinové krize. To vše je vysvětleno způsobem, jakým je ovlivnila změna podnebí a utrpěla značná sucha, která zatěžují jejich úrodu. Neměli bychom odkládat ani války a násilí, které ničí africký kontinent. A za třetí, v globalizovaném světě mělo zpomalení světové ekonomiky negativní dopady na Afriku.
Podvýživa však není pro Afriku jedinečná. Hlad také vzrostl v oblastech, jako je Asie (11,3%) a v Latinské Americe a Karibiku (6,5%).
Co se s tím dá dělat?
Je jasné, jaké jsou příčiny problému. Jaká jsou tedy řešení hladu ve světě?
- Země, jejichž populace trpí podvýživou, mají vynikající zemědělskou ekonomiku a vykazují nízký stupeň technologického rozvoje. Proto musí být jejich ekonomiky a farmy zefektivněny. Je nutné školit občany a poskytnout jim potřebnou technologii, aby se mohli zásobovat sami. V tomto smyslu bude nutné provést zásadní reformy v této oblasti, s lepším hospodařením s vodou a zavedením hnojiv do plodin.
- Přístup do světa zemědělství je pro ženy v mnoha nejméně rozvinutých zemích často omezen. Začleněním žen do práce a zemědělství se tedy zvýší příjem domácnosti i celková zemědělská produkce země.
- Základní koncepcí v boji proti chudobě a také proti hladu je koncept spravedlivého obchodu. Nákup produktů spravedlivého obchodu proto zajišťuje, aby populace méně rozvinutých zemí dostávala za své výrobky spravedlivou odměnu, zatímco tyto výrobky byly vyráběny způsobem šetrným k životnímu prostředí a za slušných pracovních podmínek.
- Boj za snížení překážek mezinárodního obchodu. Snížením nebo zrušením cel bude podpořen mezinárodní obchod a také ekonomiky nejméně rozvinutých zemí.
- Možnost přispět dary nebo dobrovolnictvím je vždy otevřená. Není řešením kořene problému, ale v krátkodobém horizontu pomáhá potlačit nejpřímější následky hladu.
- Zásadní bude odhodlání bojovat proti změně klimatu a odhodlaný závazek k udržitelnému rozvoji. Jak jsme viděli, sucha a povodně nejvíce postihují nejchudší země. V rámci úsilí o udržitelný rozvoj se tak posílí rozvoj venkovských oblastí a zamezí se migraci.