Investice poplatníka nastane, když se sám poplatník stane tím, kdo nese daň za zboží, které prodává, jako by byl sám kupujícím.
Investice osoby povinné k dani probíhá v rámci daně z přidané hodnoty (DPH). Jak ale v tomto případě dojde k investici daňových poplatníků?
Daňový poplatník vystaví fakturu, z níž vyplývá, že došlo k investici a že sám bude daňovým poplatníkem a bude čelit dani z DPH.
Účelem je jednat proti daňovým podvodům.
Můžete vždy investovat osobu povinnou k dani?
Investici daňového poplatníka lze poskytnout pouze v případě, že osoba, která by měla být daňovým poplatníkem, NENÍ fyzickou osobou. Jinými slovy, daňový poplatník může investovat, pouze pokud je osobou, která by měla být daňovým poplatníkem, právnická osoba, která se rozvíjí v profesionální oblasti.
Podle španělského zákona o DPH může být osoba povinná k dani zrušena, pokud:
- Pokud se daňový poplatník nenachází na Pyrenejském poloostrově.
- Když se jedná o operace se zlatem.
- Pokud se jedná o služby, jejichž předmětem jsou práva na emise skleníkových plynů.
- V určitých pracovních provedeních.
- V některých dodávkách zaměřených na surové stříbro, platinu a palladium.
- Pokud je příjemcem prodejce mobilních telefonů, notebooků nebo tabletů.
Příklad
Abychom pochopili, jak investuje daňový poplatník, podívejme se na příklad:
Společnost A prodává kalhoty za 5 eur, které budou zdaněny s DPH 10%.
Společnost B (protože to nemůže být jednotlivec) si koupí kalhoty, které stojí 5 eur a neplatí 10% daň (0,50). Provedete zdanitelnou událost a neplatíte daňový dluh, společnost A bude mít na starosti.
Následně musí společnost A tuto daň zaplatit přímo správci daně.
Společnost B se nikdy nestane daňovým poplatníkem.
Společnost A investovala daňového poplatníka
