V peněžním systému je směnitelnost ocenění, které je fixní pro měnu, s ohledem na jiný nebo nějaký standard, jako je zlato nebo aktiva.
V tomto smyslu, s vytvořením globálního systému transakcí a rozvojem globalizace, konverze posloužila k přenosu informací o hodnotě některých měn ve vztahu k ostatním.
Aby bylo možné kdykoli stejné zboží ocenit ve dvou nebo více měnách a sjednat cenu, která má být zaplacena.
Proč vzniká směnitelnost měny
V některých případech se země rozhodly převést své měny, buď proto, že:
- To má nízkou hodnotu.
- Protože se nezajímají o částku cizí měny, do které mají převést svou měnu, protože si nevyměňují v zahraničí.
- Protože nevěří přímo v mezinárodní měnový systém (socialistické země).
Převod pomáhá určit hodnotu měny. Zároveň ukazuje změny v nich, a to buď přeceněním nebo odpisem. Je to způsobeno trhem nebo devalvací a přeceněním.
Druhy směnitelnosti
Typy převoditelnosti jsou:
- Omezená směnitelnost: Platí pouze pro nerezidenty nebo pro některé transakce, které mají omezenou devizovou kontrolu. To je případ kubánského pesa.
- Plná směnitelnost: Ve všech operacích existuje naprostá svoboda měnit měnu jak pro rezidenty, tak pro cizince.
- Externí směnitelnost: Zkuste provést převody na cizí měnu pro nerezidenty, aby měna měla omezený převod na určité cizí měny a pouze pro cizince. To je případ kubánského konvertibilního pesa.
- Interní směnitelnost: Podobně jako plná směnitelnost umožňuje rezidentům i nerezidentům převést národní měnu na hodnotu jiné měny pro všechny typy operací.
Stručná historie směnitelnosti
Obecně a až do rozpuštění zlatého standardu byla směnitelnost spojena se zlatem, a to tak, že jakákoli měna měla hodnotu v určitém množství zlata nebo nepřímo, měla protějšek dolaru, což byla měna těsně související se zlatem, zlatem a že měl také výsadu být měřítkem a nejsilnější měnou v mezinárodním měnovém systému.