Příjmová politika je soubor opatření prováděných vládou s cílem zasahovat do tvorby mezd a nemzdových příjmů.
Příjmová politika je jedním z politických nástrojů, pomocí nichž se vláda může pokusit řídit vznik a vývoj různých druhů příjmů ekonomických subjektů, mezi něž patří: ceny některých produktů nebo služeb, mzdy (cena práce), ceny nájmu, atd.
Cíl příjmové politiky
Mezi cíle, které se obvykle kladou pro použití příjmové politiky, patří:
• Dosáhnout cenové stability (určitý cíl nebo rozpětí inflace)
• Zlepšit rozdělení příjmů
• Snížit nezaměstnanost
• Ostatní
Druhy příjmových politik
Existují nejméně tři hlavní typy příjmových politik:
• Dobrovolné: Dohodou mezi vládou a různými ovlivněnými ekonomickými agenty. Například dohody mezi zaměstnavateli, odbory a vládou.
• Daň: Povinné prostřednictvím zákonů, pravidel nebo jiných předpisů.
• Společenská smlouva: Dohody mezi vládou a některými dotčenými stranami (obvykle pracovníky), které mohou vyjednat umírnění svých mezd výměnou za zlepšení sociální politiky.
Příjmová politika v praxi
Příjmová politika se v praxi ukázala jako neúčinná. Řízení cen nad nebo pod tržní rovnováhou vede k nesouosostem, které mají sklon podkopávat potenciální výhody kontroly.
Moderní vlády mají tendenci eliminovat cenové kontroly a převzít vedlejší roli, když poskytují podmínky, aby trh mohl působit jako cenový regulátor.