Teorie absolutní výhody
Teorie absolutní výhody se týká globálních výrobních vzorců v mezinárodním obchodu, ze kterých bude země schopna vyvézt to či ono zboží na základě své produktivity.
Jinými slovy, tato teorie navržená Adamem Smithem (Velká Británie, 1723 - 1790) ve své knize „Bohatství národů“ chápe, že země budou schopny exportovat jedno nebo druhé zboží v závislosti na produktivitě, s níž je generováno . To znamená, v závislosti na tom, zda je schopen vyrábět s dobrou kvalitou, s nižšími náklady a efektivitou.
Souvisí to se znalostmi a zkušenostmi s výrobou jakéhokoli zboží. V tomto smyslu, absolutní výhoda je to schopnost produkovat to dobré se zjevnou lehkostí a výškou než kterýkoli jiný producent. Proto bude tato země zvýhodněna při vývozu a zbytek zemí bude dovážet toto zboží z této země. Protože to budou moci udělat ještě levnější, než kdyby si je sami vyrobili.
Teorie absolutní výhody jako základ volného obchodu
Tento koncept úzce souvisí s mezinárodním obchodem a volným trhem. V situaci úplné svobody, kdy neexistují žádná cla ani daně z volného pohybu zboží, bude každá země vyrábět to, co umí nejlépe. V důsledku toho jej můžete zbytku prodat konkurenceschopnějším způsobem, specializováním a marketingem těchto produktů. Zároveň se pokusí dovážet zboží, které produkuje nejhorší.
Teorie absolutní výhody je jedním z argumentů liberálů. Obhajují svobodný svět mimo protekcionismus. Svět, kde je upřednostňována specializace, produktivita a konkurenceschopnost. Tímto způsobem upřednostňovat klima hospodářského růstu.
Tato teorie byla překonána jinými, jako je teorie komparativní výhody Davida Ricarda. Což naznačuje, že země bude vyvážet nejen na základě produktivity svého konkrétního zboží ve vztahu ke zbytku, ale ve vztahu ke zbytku vnitřních odvětví samotné země. Vyšší produktivita nestačí pouze u určitých produktů, ale u celého systému. Takovým způsobem, že je odvozen v širším pojetí, jako je celková produktivita. Jinými slovy, země bude vyváženější, čím produktivnější bude její ekonomika jako celek.
