Protichůdným znaleckým posudkem je postup, který může daňový poplatník zahájit, pokud nesouhlasí s oceněním svého majetku a nemovitostí, které provedla Správa.
Protichůdné znalecké posouzení je tedy právem, které má daňový poplatník. Toto právo je uplatňováno správním řízením, pokud se hodnota poskytnutá nemovitosti a nemovitostem správou daně neshoduje s hodnotou požadovanou daňovým poplatníkem.
Postup rozporuplného znaleckého posudku
Zahájí se předložením žádosti o rozporuplné znalecké posouzení. Výsledkem je pozastavení výkonu likvidace.
Po podání žádosti provede správa nové posouzení prostřednictvím jednoho ze svých odborníků. Na druhou stranu se daňový poplatník uchýlí k vlastnímu znalci, kterému musí zaplatit odpovídající poplatky.
V případě, že rozdíl mezi hodnotou vypočtenou znalcem Správy a oceněním provedeným znalcem jmenovaným daňovým poplatníkem, uvažovaný v absolutních hodnotách, je roven nebo menší než 120 000 eur a 10 procent uvedeného hodnocení, bude to to znalce určeného daňovým poplatníkem, který se použije jako základ pro likvidaci. Pokud je rozdíl větší, bude muset být jmenován třetí odborník.
Posouzení provedené znalcem třetí strany bude sloužit jako základ pro likvidaci. Výdaje třetího znalce uhradí daňový poplatník, pokud je ocenění o 20% vyšší než deklarovaná hodnota. Pokud je nižší, poplatky za třetího odborníka ponese správa.
Příklad protichůdného znaleckého posudku
Daňový poplatník prohlašuje, že vlastní nemovitost v hodnotě 90 000 eur. Správa však nadále posuzuje majetek a odhaduje, že má hodnotu 150 000 eur. Daňový poplatník v rozporu s hodnocením správy předkládá žádost o rozporuplné znalecké posouzení.
Expert správy, který se shoduje s počátečním odhadem, odhaduje hodnotu nemovitosti na 150 000 eur. Naopak znalec jmenovaný daňovým poplatníkem oceňuje nemovitost na 100 000 eur.
Pokud nejsou současně splněny nezbytné předpoklady (pokud je rozdíl mezi oceněním menší než 120 000 eur, ale uvedený rozdíl není menší než 10 procent), je jmenován třetí znalec, který ocení nemovitost na 125 000 eur. Je třeba poznamenat, že hodnocení třetího znalce musí být vždy mezi hodnotami navrženými znalcem správy a znalcem daňového poplatníka.
Ocenění provedené třetím znalcem bude použito k výpočtu základu pro vypořádání. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hodnocením třetího odborníka a hodnotou deklarovanou daňovým poplatníkem je větší než 20 procent, bude poplatník povinen uhradit poplatky třetímu znalci.