Celková užitečnost odpovídá celkovému uspokojení, které jednotlivec získá za spotřebu určitého množství zboží nebo služeb.
Celkový užitek se počítá jako součet užitků, které nám hlásí spotřeba určitého množství zboží nebo služeb.
Celková užitková křivka (jak vidíme níže) má vzestupné chování, dokud nedosáhne bodu nasycení, kde začne klesat. Tvar křivky je vysvětlen skutečností, že když spotřebováváme další jednotky zboží nebo služby pokaždé, když si je ceníme méně, dokud nedosáhneme bodu, kdy již nebudeme chtít konzumovat více.
Příklad celkového zisku
Příkladem, který jasně odráží chování uvedeného užitku, je spotřeba potravin. Předpokládejme, že máme velký hlad a projdeme cukrárnu. První dort, který jíme, nám poskytne vysokou užitečnost, protože uklidňuje náš hlad. Druhý dort si stále užíváme, ale už nejsme tak hladoví. Třetí dort je pro nás málo užitečný, protože se plníme. Čtvrtý dort je už příliš mnoho. Rozhodně nám pátý již neposkytne žádnou užitečnost a mohl by nám dokonce ublížit.
Z ekonomického hlediska říkáme, že celkový užitek je užitek, který nám dává spotřeba všech jednotek zboží (v tomto případě 5 koláčů). Mezní užitečnost je užitečnost, kterou nám poskytuje každá další jednotka zboží (užitečnost každého dalšího dortu, který konzumujeme).
Celková užitečnost se zvyšuje, když je mezní užitek pozitivní. Ta představuje klesající křivku, protože každá další jednotka poskytuje méně užitečnosti než ta předchozí, a může se dokonce stát zápornou (když nás spotřeba další jednotky zraní).
Když spotřeba další jednotky již spotřebiteli neposkytuje užitečnost (čtvrtá jednotka dortu nás nechává nasycenými), říká se, že jsme dosáhli bodu nasycení.
Grafy celkového zisku
V následujícím grafu vidíme křivky celkové užitečnosti a mezní užitečnosti našeho příkladu. Jak vidíme, první se zvyšuje, dokud nespotřebujeme čtvrtý koláč (bod nasycení), kde se začíná snižovat.
Mezitím křivka mezního užitku vždy klesá a v pátém koláči se stává záporným (za bodem nasycení).
Křivky různých nástrojů
