ABC analysis je systém používaný k návrhu distribuce skladových zásob. Cílem této metodiky je optimalizovat organizaci produktů tak, aby ty nejatraktivnější a nejžádanější veřejnosti byly na přímější a rychlejší dosah. To zkracuje dobu hledání a zvyšuje efektivitu.
To znamená, že analýza ABC navrhuje klasifikaci zboží a lokalizaci nejnáročnějších požadavků v nejviditelnějších bodech obchodu nebo komerčních prostor.
Původ tohoto konceptu se začal utvářet na základě prohlášení italského sociologa a ekonoma Wilfreda Pareta, který v roce 1897 uvedl, že poptávka není rovnoměrně rozdělena mezi položky v inventáři. Ty, které se prodávají, tedy nejlépe překonávají ostatní.
Mohlo by vás zajímat, jak se v účetnictví používá nákladový model ABC.
Články A, B a C.
K provedení analýzy ABC jsou různé produkty rozděleny do 3 typů s ohledem na jejich důležitost:
- Typ článků A: Jsou nejdůležitější, používané nebo prodávané. Jsou také těmi, kteří generují největší příjem.
- Druh zboží B: Mají druhořadý význam a generovaný příjem je ve srovnání s položkami A menší.
- Druh zboží C: Jejich důležitost je minimální a vykazují malý přínos.
Po této klasifikaci budou položky typu A umístěny dostupnějším způsobem pro veřejnost nebo v nejrušnějších oblastech obchodu. Místo toho budou produkty B a C umístěny na méně viditelná místa, protože nejsou tak žádané.
Manipulace s položkami ve správě zásob
Každá položka je ošetřena podle své důležitosti.
- Položky typu A musí projít přísnou kontrolou zásob. Vzhledem k jejich důležitosti by měly mít lépe zabezpečené skladovací prostory pro údržbu a přístupnost. Kromě toho je třeba se vyvarovat vyčerpání zásob.
- Články typu B představují přechodnou klasifikaci mezi produkty A a C. Je důležité je sledovat, aby bylo možné určit, zda mohou kdykoli změnit kategorii.
- Typickou zásadou pro inventarizaci položek C je mít po ruce pouze jednu jednotku. Někdy to vede k nedostatku zásob po každém nákupu, což může být normální situace, protože položky C mají nízkou poptávku i zvýšené riziko nadměrných nákladů na zásoby.
Před použitím této metodiky musíme vzít v úvahu, že počet prodaných jednotek není jediným faktorem, který měří důležitost položky. Lze tedy analyzovat další proměnné, například procentní podíl zisku získaného z každého prodeje.