Čistá realizovatelná hodnota se skládá z hodnoty, které můžeme u aktiva dosáhnout po jeho prodeji.
Tato hodnota se měří v peněžních jednotkách, protože s jejím prodejem chcete dosáhnout likvidnější hodnoty než samotné aktivum.
Čistá realizovatelná hodnota a účetní hodnota
Čistá realizovatelná hodnota je charakterizována definováním tržní ceny aktiva. Teoreticky tedy jde o údaj o prodeji, který je více v rovnováze mezi tím, co nám trh může nabídnout, a maximem, které můžeme od prodeje aktiva dosáhnout.
S tímto vědomím můžeme odvodit, že účetní hodnota se nemusí shodovat s čistou realizovatelnou hodnotou, navíc se v praxi obvykle uvádí, že účetní hodnota je vyšší než tato.
Podíváme-li se na vzorce pro každou hodnotu:
Čistá realizovatelná hodnota = průměrná tržní cena - náklady odvozené z prodeje
Účetní hodnota = pořizovací cena - kumulované odpisy
Jak vidíme, hodnota, která zohledňuje realističtější prodejní cenu, je první, protože účetní hodnota je založena na teoretickém znehodnocení, které není obvykle přezkoumáváno, s výjimkou konkrétních výjimek.
Příklad čisté realizovatelné hodnoty
Vzhledem k tomu, že společnost získala vozidlo před 3 lety za cenu 15 000 EUR, určete jeho čistou realizovatelnou hodnotu a jeho účetní hodnotu s vědomím, že:
- Odepisuje se každoročně ve výši 10% z kupní ceny.
- Současná průměrná prodejní cena vozidel s podobnými vlastnostmi je 10 000 EUR.
- Náklady na prodej vozidla zahrnují zaplacení daně ve výši 21% z prodejní ceny.
Po odhalení všech potřebných dat budeme dále počítat obě hodnoty.
a) Čistá realizovatelná hodnota = 10 000 EUR - 1 735,5 EUR = 8 264,5 EUR
b) Účetní hodnota = 15 000 EUR - (1 500 EUR x 3) = 10 500 EUR
Je vidět, že existuje rozdíl mezi čistou realizovatelnou hodnotou a účetní hodnotou. Tyto situace se opakují, takže při plánování prodeje aktiv v budoucnu je třeba tyto typy scénářů očekávat.
Reálná hodnota