Mezní v ekonomii odkazuje na analýzu marže, tj. Vlivu malé změny na určitou proměnnou.
Pojem marginální je v ekonomii klíčový, umožňuje nám studovat a nacházet řešení ekonomických problémů s analýzou dopadů malých změn v příslušných proměnných.
Aplikace konceptu v ekonomii
V ekonomii je pro ekonomická rozhodnutí zásadní marginální analýza. Používá se v různých scénářích, včetně: maximalizace užitečnosti pro spotřebitele, minimalizace nákladů společnosti, maximalizace návratnosti investic, mimo jiné.
Zde je několik klíčových konceptů, které jsou založeny na této analýze (marginální = Mg):
- Okrajová užitečnost: Jedná se o další nástroj, který spotřebitel získá, když spotřebuje ještě jednu jednotku zboží nebo služby. Ekonomická teorie naznačuje, že mezní užitečnost klesá. To znamená, že protože spotřebitel spotřeboval více jednotek zboží nebo služby, užitečnost další jednotky je stále menší a menší. Předpokládejme například, že máme velkou žízeň. První litr vody nám dá větší uspokojení než druhý litr.
- Mezní výrobní náklady: Jedná se o náklady na výrobu další jednotky zboží nebo služby. Představme si například společnost, která vyrábí trička v řetězci. Pokud otevřete celou továrnu na výrobu jediné košile, náklady budou velmi vysoké. Jak produkce roste, cena za tričko klesá. Tento rozdíl je považován za mezní náklady.
- Mezní ziskovost: Jedná se o další výhodu, které je dosaženo investováním další jednotky kapitálu. Očekává se, že bude klesat, pokud zbytek produktivních faktorů zůstane konstantní. Například jsme společnost zabývající se spotřebiči. Chceme inzerovat nový produkt. Pokud do reklamy investujeme o 100 eur více, jaké další návratnosti dosáhneme?
Stanovení optima při využívání zdrojů
Okrajová analýza nám pomáhá určit optimální využití zdrojů. Zde je několik příkladů optimálních:
- Spotřebitel: Aby spotřebitel zjistil, které je optimální pro jejich spotřebu, porovnává mezní užitek (MU) daného zboží nebo služby s mezními náklady na jeho pořízení (MC). Při optimálním MU = CM
- Výroba: Podnikatelé se musí rozhodnout, jaké množství zboží nebo služeb chtějí na trhu nabízet. K tomu budou vyrábět až do bodu, kdy se mezní výnosy (MR) budou rovnat jejich mezním nákladům (MC).
- Pokud se jedná o dokonalý scénář konkurence, MI bude tržní cena, takže zlomovým bodem bude Cena = CM.
- Je-li monopolista, podnikatel nebere tržní cenu tak, jak je uvedena, čelí tedy křivce MI a jeho optimální místo výroby bude tam, kde se MI rovná ceně. V tomto optimálním okamžiku je vyrobené množství nižší a cena vyšší než ve scénáři volné soutěže.
- Investor: optimum se najde, když se mezní náklady rovnají meznímu zisku z investování do projektu
Marginalismus
Za zmínku stojí, že v polovině devatenáctého století se objevil proud ekonomického myšlení zvaný marginalismus. Jeho přístupem byla analýza hodnoty na okraji ovlivněné faktory, jako jsou: vnímání, vkus a další psychologické charakteristiky agentů. Marginalismus byl prezentován jako kritika a alternativní analýza k tendenci klasické ekonomie vysvětlovat ekonomické jevy založené na kolektivech nebo skupinách a ne na jednotlivých agentech.