Buržoazní revoluce je historiografický koncept. Jedná se o historickou událost, která se týká sociálního hnutí s důležitou buržoazní složkou. Toto hnutí zase navrhuje zásadní politické a ekonomické změny.
Jinými slovy, buržoazní revoluce je ta, jejíž protagonistou je buržoazie nebo skupiny jednotlivců, které lze identifikovat jako prosperující třídu společnosti.
Jinými slovy, buržoazií jsou lidé, kteří obvykle vlastní majetek a nějaký akumulovaný kapitál. To, na rozdíl od dělnické třídy nebo nižších vrstev.
Buržoazní revoluce probíhaly od konce 18. století, nejreprezentativnějším příkladem byla francouzská revoluce z roku 1789 (další revoluce se později objevily ve Francii na počátku 19. století). Totéž se stalo v ostatních evropských zemích a v Americe s nezávislostí kolonií.
Má se za to, že buržoazní revoluce skončila revolucí v roce 1917 v Rusku, kde se proslavila dělnická třída.
Než dojde k závěru, je třeba objasnit, že před 18. stoletím existovala další hnutí, která lze považovat za předčasné buržoazní revoluce, například Osmdesátiletá válka (1568-1648). Toto určilo nezávislost Nizozemska od španělské koruny.
Dalším příkladem je anglická revoluce z roku 1646, která vyústila ve ztrátu absolutní moci anglickým panovníkem v roce 1668. Začátek britské parlamentní demokracie, o kterém víme, byl tedy značný.
Charakteristika buržoazní revoluce
Z charakteristik buržoazních revolucí můžeme zdůraznit:
- Usilují o změnu v institucích, aby byl starý režim opuštěn. Toto je termín používaný k označení vládních systémů, které existovaly před francouzskou revolucí v roce 1789, tj. Hlavně evropských monarchií. Buržoazní revoluce před nimi navrhovaly omezení moci panovníka nebo jeho definitivní odchod. To znamená, že myšlenka byla, že král neměl absolutní moc.
- Buržoazní revoluce byly taženy ekonomickými a politickými krizemi, v nichž společnost utrpěla propastné rozdíly mezi lidmi a šlechtou, které by mohly skončit skutečnou změnou politického systému.
- Některé buržoazní revoluce navrhují volební právo, ale omezené. Například hlasují pouze muži a ne univerzální, s výjimkou žen.
- Navrhuje se rozdělení pravomocí státu, na rozdíl od absolutismu, který předpokládá koncentraci moci u krále.
- Obvykle navrhují dvě možné formy vlády: republiku (eliminující postavu krále) nebo konstituční parlamentní monarchii, kde existuje parlament s pravomocí vládnout, monarcha ztrácí svou absolutní moc.
- Tato hnutí byla založena na myšlenkách osvícenství, intelektuálního proudu, který byl založen hlavně na rozumu. Tak se ujaly myšlenky, které do té doby byly revoluční, například že by neměli existovat lidé, kteří by se z božského pověření narodili s právem vést národ, nebo aby si všichni lidé byli před zákonem rovni.