V roce 2008 bylo Finsko finančním modelem, který je třeba dodržovat při řešení globální finanční krize. Nyní je však jeho ekonomika chronicky depresivní a má stále vyšší nezaměstnanost.
Finsko bylo jednou z nejkritičtějších evropských zemí proti Řecku během jeho dluhové krize a vydávalo tvrdé řecké vládě za to, že neprovedla reformy k oživení své ekonomiky. Zdá se, že nyní jen těžko používají svůj vlastní lék, aniž by skutečně prováděli reformy volného trhu nezbytné k reaktivaci jejich ekonomiky. Její veřejný deficit je vyšší než schodek Itálie, přestože je jednou ze zemí EUEvropská unie s vyššími daněmi. Šestý v Evropě s vyšší DPH.
Světové ekonomické fórum nedávno v průzkumu oznámilo, že Finsko kleslo ze čtvrtého na osmé místo v globální konkurenceschopnosti. Jeho systém vyjednávání o mzdách je nejvíce centralizovaný ze 140 zkoumaných zemí. K překonání tohoto problému je nutná hluboká a rychlá změna, tvrdí finská vláda. Jinak by mohli utrpět situaci „podobnou jižní Evropě“ se slabým růstem a nízkou zaměstnaností, uvedl Rehn.
V době, kdy její sousedé na jihu, zadlužení a oslabení po finanční krizi, pomalu obnovují svoji činnost poté, co provedli velké množství reforem ke zlepšení konkurenceschopnosti, Finsko se ubírá opačným směrem, od mimořádné ekonomické situace směrem k hospodářskému poklesu. Sám ministr financí Alexander Stubb označoval Finsko jako poslední „nemocný z Evropy“. Jeho ekonomika od roku 2012 nepřetržitě klesala a podle údajů Eurostatu měla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 nejhorší výkon v eurozóně.
„Finsko se stalo deficitní ekonomikou“ a je „10 až 15 procent za Švédskem nebo Německem, pokud jde o konkurenceschopnost,“ argumentoval v rozhovoru tento měsíc ministr hospodářství Olli Rehn. „Proto musíme provést úpravy.“
Klesající nákupy ze sousedního Ruska, oslabení místního papírenského sektoru a známý pokles jejího vlajkového obchodu s elektronikou, Nokia, nasměrovali jednu z nejsilnějších ekonomik západní Evropy z vrcholu růstu na nejvíce zaostávající pozice.
Podle Helge Pedersena, hlavního ekonoma společnosti Nordea, největší skandinávské banky, je Finsko „jednou z nejhorších zemí v eurozóně“ hlavně kvůli stárnutí populace a obzvláště tvrdý postoj k přistěhovalectví.
Navzdory všemu není Finsko ani zdaleka zažíváno se situací, kterou zažívají země na evropské periferii, a nepotřebuje mezinárodní výpomoc. V tuto chvíli jsou opatření navrhovaná předsedou vlády Juha Sipilem mnohem měkčí než ta, která musím žít v jižní Evropě. Niku Maattanen z finského institutu pro ekonomický výzkum zdůrazňuje, že problémFinsko je pokles produktivityzatímco v Portugalsku, Španělsku a Řecku se finanční krize zhoršila tím, že byl růst tažen dluhem.
Finsko je také jednou z mála zemí v eurozóně, která si nadále udržuje rating AAA u agentur Moody’s a Fitch. V říjnu 2014 ho však Standard Poor's přeřadil z nejvyšší třídy.