Setkáváme se s jedním z nejvlivnějších ekonomů současnosti. Daniel Lacalle nám říká o různých ekonomických faktorech, které ovlivňují svět. Od důsledků brexitu, zaměstnanosti ve Španělsku, ve světě investičních fondů a ropného trhu.
Daniel Lacalle, jeden z 20 nejvlivnějších ekonomů na světě v roce 2016. Má doktorát z ekonomie a bakaláře ekonomických a obchodních věd, je držitelem titulu mezinárodního finančního analytika CIIA (Certified International Investment Analyst), magisterský titul v oboru ekonomie Výzkum (UCV) a postgraduální (PDD) od IESE (University of Navarra).
Jeho kariéra v oblasti správy investic a portfolia začala ve Spojených státech a pokračoval v Londýně (Citadela a Ecofin Limited) zahrnující akcie, dluhopisy, rizikový kapitál a komodity. Už pět po sobě jdoucích let byl zvolen v Top 3 nejlepších manažerů průzkumu Extel, žebříčku Thomson Reuters, v kategoriích General Strategy, Oil and Electricity.
Daniel Lacalle také zahájil svou kariéru jako spisovatel u bestselleru „Nosotros los Mercados“. Prodal více než 50 000 výtisků svých knih a v současné době pracuje jako investiční ředitel ve společnosti Tressis Gestión.
Daniel je profesorem ekonomie na různých prestižních univerzitách a obchodních školách. Je autorem několika knih o ekonomické popularizaci vydaných nakladatelstvím Deusto, stejně jako publicista a přispěvatel do různých online a televizních médií, včetně Wall Street Journal, Financial Times a Bloomberg.
Daniel Lacalle je navíc od brexitu velvyslancem londýnského City v Madridu, kde se snaží přilákat společnosti, které chtějí opustit Spojené království a usadit se v Madridu.
Španělsko a jeho zdanění
Otázka: Nejprve pozdravuji Daniela a děkuji vám za to, že jste tu s námi na Economy-Wiki.com.
Podle údajů o výběru, které plánuje ministerstvo financí a veřejných funkcí na rok 2017, bude 12,8% výběru daní pocházet z daně z příjmů právnických osob, zatímco 38,5% bude pocházet z daně z příjmu. Podle mnoha lidí by daň z příjmu právnických osob měla vybírat vyšší procento. Zvyšujeme nebo snižujeme daň z příjmu právnických osob? A co daň z příjmu? Proč?
A:Společnosti již platí více než 18,7% svých zisků na dani z příjmů právnických osob, ale zapomínáme na všechny daně, které platí, než dosáhnou běžného zisku, IBI, DPH, místních, zelených, regionálních daní, ekonomických aktivit. Pro představu, hlavní španělské průmyslové společnosti platí až 45% svých zisků ve Španělsku na daních.
Podle údajů AEAT v roce 2016 bylo téměř 44% společností ve Španělsku ve ztrátě. Základy daně z příjmů právnických osob od krize poklesly o 60%. Je to proto, že společnosti byly oslabeny dusivou legislativou a zdaněním. Ve Španělsku tvoří 90% společností malé a střední podniky, které se topí v daních a byrokratických postupech, ale ty velké jsou za to penalizovány, a proto za každou cenu zvýšily svoji mezinárodní přítomnost.
Daň z příjmů právnických osob musí být snížena, protože empirické důkazy z více než 200 případů v OECD analyzovaných různými organizacemi ukazují, že dopady na zaměstnanost, investice a růst jsou mnohem větší. Přečtěte si Mertens a Ravn (Dynamické dopady změn daně z příjmů fyzických a právnických osob, 2012), Alesina a Ardagna (Velké změny v daňové politice, daně versus výdaje, 2010), Logan (2011) nebo MMF.
Je třeba snížit sociální odvody a daň z příjmu fyzických osob, aby bylo možné vybírat více. Spojené království, Irsko atd. … dokonce i Španělsko jsou příklady, kde se ukázalo, že snížení daní zlepšuje spotřebu, a tím i DPH a výběr společností.
Nemůžeme si myslet, že s touto daňovou asfyxií bude nasbíráno více. Musíte snížit daně, neúčastnit se závodu, abyste zjistili, kdo je ten, kdo nejvíce stoupá. A teprve potom získáme zpět příjmy.
Snížení daní nesnižuje výběr, zvyšuje ho kvůli zvýšené aktivitě, spotřebě a zaměstnanosti.
Otázka: Španělsko ročně vydává průměrně 900 zákonů a 960 000 stran regulace. Legislativa jde ruku v ruce s byrokracií? Jak si myslíte, že to ovlivní ekonomiku?
A: Nemusíš si lámat hlavu. Je to bláznivé. Normativismus je jedním z velkých kamenů úrazu Evropské unie v oblasti růstu a zaměstnanosti a také ospravedlňuje byrokracii, která se sama živí. Efektivní regulace a legislativa neznamená tisíce papírů a zbožštění byrokracie, právě naopak. Potřebujeme jednoduchá, účinná a omezená pravidla.
Otázka: V posledních letech bylo Španělsko na předních pozicích v oblasti vytváření pracovních míst v Evropské unii. Studie zveřejněná la Caixou na základě údajů OECD však ukazuje, že zaměstnanost ve Španělsku je jedním z nejstupňových vyspělých světů. Množství nebo kvalita?
A: Tato studie je špatná. Dám vám příklad. Když se podíváte na Španělsko vs. USA, v USA je mnohem více stálých pracovních míst a OECD to přirovnává ke kvalitě. Ale v USA s trvalou pozicí můžete být propuštěni ve stejný den téměř bez odstupného. Rozumíte zvrácení statistik? V Německu nebo Dánsku je to stejné, bezplatné propouštění.
V mnoha zemích jsou „pracovní výhody“ považovány za věci, které mají španělští občané zaručené, od zdravotnictví a vzdělání po minimální krytí, které přesahuje „plat“.
Proto tuto analýzu radikálně odmítám. Žiji ve Velké Británii a zaručuji, že jistota zaměstnání a podmínky nebudou o nic lepší než ve Španělsku.
Španělsko má ale jasný problém se zaměstnaností a produktivitou a také rigidní trh práce. Nejistota a dočasné zaměstnání nejsou aktuální, průměr dočasného zaměstnání od roku 2004 je 25%, podobně jako dnes, a průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1980 je přibližně 17,5%. Španělsko je jedinou zemí na světě, která má ve více než 10 čtvrtletích třikrát 20% nezaměstnanost. Příčin je mnoho, nízké podnikání, nízká mobilita, slabost obchodní struktury, vysoké zdanění, odrazující od práce, najímání pokut, … je jich tolik, že jsem s nimi vytvořil knihu „Pojďme ukončit nezaměstnanost“.
Otázka: V souladu s předchozí otázkou je Španělsko druhou zemí s nejvyšší mírou dočasné zaměstnanosti (26,1%), kterou překonalo pouze Polsko (27,5%). Co si myslíte, že je způsobeno touto vysokou mírou dočasné zaměstnanosti? Jak bychom mohli tento trend změnit?
A: Stálý zaměstnanec v Německu je propuštěn do dvou hodin s kompenzací, která není stanovena ani stanovena zákonem (viz http://www.abc.es/20120220/economia/abci-despidos-indemnizacion-europa-201202201337.html)… V ve všech zemích EU mají smlouvy možnost doložek, v nichž se uvažuje o ekonomických výjimkách, jako je bankrot společnosti atd.…
Jednou z příčin dočasného zaměstnání je rigidita při přijímání do zaměstnání ve Španělsku. Pro malé a střední podniky a nezávislé pracovníky je téměř nedostupné uzavřít smlouvu na dobu neurčitou.
Pokud jde o fondy a investice
Otázka: Studie provedená společností Bestinver ukázala, že v období 2000–2015 pouze 18 fondů z celkového počtu 632 mělo výnos vyšší než u 15letých státních dluhopisů, 27 mělo výnos vyšší než výnos IBEX35 a 82 měla negativní ziskovost. Jakou pobídku mají podle těchto údajů investoři k investování do španělských fondů?
A: Hodně. Tato studie vám ale říká, že byste se měli vzdát myšlenky investování do fondů spravovaných velkými bankami a subjekty a dělat to, co dělají cizinci, vsadit na manažery s tvářemi a příjmením, kteří jim vysvětlí a řádně informují … A další věc To, co nám tato studie říká, je NEINVESTOVAT takové nepřiměřené množství aktiv V BANKÁCH A KONGLOMERÁTECH.
Otázka: Jaké změny by podle vás měly být provedeny ohledně investic prostřednictvím fondů ve Španělsku, aby se podpořil jejich nábor?
A: První, otevřete distribuci a zákazníci si vyberou, co chtějí, ne to, co jejich banka „doporučuje“.
Otázka: Aktivní nebo pasivně spravované fondy? Proč?
A: Aktivní. Protože účinky měnového smějícího se plynu, stimulační plány, díky nimž zářily pasivně spravované fondy, mizí. A teď přicházejí křivky. Doposud bylo velmi snadné replikovat index a věřit si, že jste génius, protože masivní injekce likvidity vedly k obrovské rozšířené expanzi násobků. Tím je konec, samozřejmě je ukončen placebo efekt.
Otázka: Vidíte investiční příležitost do fixního příjmu tváří v tvář růstu úrokových sazeb?
A: Jistě, ale ne ve svrchovaných dluhopisech. Dobré příležitosti existují v korporátních dluhopisech s pevným příjmem a v inflaci.
Brexit a důsledky
Otázka: Podle novin Sunday Times Britská premiérka a vůdkyně konzervativců Theresa Mayová se vrátí s otázkou „brexitu“, aby zastavila postup labouristů ve volbách Jaké jsou hlavní důsledky, které by brexit měl pro Spojené království a pro Evropu? A pro Španělsko?
A: Labouristé také brání brexit, pozor. Corbyn tento návrh potvrzuje.
Hlavním důsledkem je dopad na potenciální růst v důsledku nejistoty a dlouhého a nepřátelského procesu. Nemyslím si, že jde o hru s nulovým součtem, jak naznačují některá média, ale omezuje možnosti, jak růst více a lépe. Pro všechny. Apokalyptické prostředí však odmítám.
Otázka: Je podle vás výhodnější rychlý a radikální proces brexitu, nebo dlouhodobý, ale postupný brexit?
A: Lepší zákaz brexitu. Ale protože si musíte vybrat, lépe rychle.
Otázka: Máte na starosti přilákání společností do Španělska, které chtějí kvůli brexitu opustit Spojené království. Věříte v obrovské strašení bank, společností a investorů? Jak by to ovlivnilo britskou ekonomiku a její měnu?
A: Ne. V rámci prezentace projektu Think Madrid jsem již řekl, že nevidím zmizení města ani jakýsi „převod Disneylandu“, jak ho prodávají některá média. Město a banky jsou tisíce společností s různými strategiemi a zdá se mi, že se rozhodnou přestěhovat částečně, růst a ne do jednoho nebo dvou, ale do několika měst, aniž by ztratily stopu v Londýně.
Otázka: Pokud bychom ve vztahu k londýnské City dostali další město do Madridu, jak by to ovlivnilo naši ekonomiku?
A: Nejde o „The Next City“, ale o to, co udělaly Chicago, Hong Kong, Singapur … Jinými slovy, vytvoření ekosystému, který je přínosem pro celou reálnou ekonomiku a také přitahuje talenty, kapitál a zaměstnanost.
Ropa, špatné rozhodnutí OPEC?
Otázka: Co si myslíte o rozhodnutí učiněném na zasedání OPEC prodloužit omezení produkce ropy o dalších 9 měsíců? Jak to ovlivní cenu barelu na trzích?
A: Zbytečný. Už jsem to řekl a vidíme to. Je to největší dárek k frakování vůbec. USA postupují v energetické nezávislosti a cena ropy zůstává nízká, protože zásoby jsou více než dostatečné.
Otázka: Příspěvek uhlí k celosvětové poptávce po primární energii se pohybuje kolem 30% celkové poptávky, ve srovnání s 36% u ropy. Ve Španělsku klesla potřeba primární energie pokrytá uhlím z 15% v roce 2004 na méně než 9% v roce 2013. Myslíte si, že by se to samé mohlo stát s ropou?
A: Tak určitě. Říkám to v Matce všech bitev (Deusto). Dny nafty jako krále dopravy jsou sečteny. Ropa se ale používá mnohem víc než uhlí, a proto odhaduji, že její účast v matici spotřeby primární energie bude z dlouhodobého hlediska nadále relevantní.
Otázka: Jak si myslíte, že OPEC bude ovlivněn zvýšenou produkcí ropy v USA díky frakování?
A: Už to vidíme, ztrácejí podíl na trhu a cena nestoupá.
