Nezaměstnanost je spolu s inflací jedním z nejdramatičtějších ekonomických problémů. Ztráta zaměstnání je vždy bolestivá a jako záchranná síť existuje pojištění v nezaměstnanosti. Je to výhoda, kterou pracovníci dostávají, aby přežili, když se snaží najít nové zaměstnání. Právě na cestě k evropské integraci a budoucím reformám byla diskutována možnost zavedení evropského pojištění v nezaměstnanosti.
Velká recese roku 2008 měla hluboký dopad na evropské ekonomiky. Jedním z nejbolestivějších důsledků bylo značné zvýšení míry nezaměstnanosti. Z tohoto důvodu bylo z Evropské unie jako ochranné opatření pro ty, kteří utrpěli ztrátu zaměstnání, navrženo vytvoření evropské dotace. Tato myšlenka není nic nového, protože již v roce 2012 se objevila v takzvané „zprávě čtyř prezidentů“, která usilovala o reformy v Evropě s cílem prosadit cíle, jako je růst, ekonomická stabilita a zaměstnanost.
Důvody pro evropské pojištění v nezaměstnanosti
Důvod tohoto opatření je třeba hledat v důsledcích hospodářských recesí. Zkušenosti ukazují, že tváří v tvář krizi utrpí sociální stát výrazné škrty, zejména v oblastech, jako je vzdělání, investice a podpora v nezaměstnanosti. Tímto způsobem by země nejvíce zasažené krizí nemusely provádět investiční škrty, aby mohly vyplácet dávky v nezaměstnanosti.
Je zřejmé, že vytvoření evropského pojištění pro případ nezaměstnanosti usiluje o zmírnění sociálních dopadů hospodářské krize. Kromě toho, pokud by bylo toto opatření použito během krize, by Španělsko, které bylo zpustošené vysokou mírou nezaměstnanosti, obdrželo podporu v hodnotě 2,5% svého hrubého domácího produktu. Naproti tomu by Německo jako předvoj evropské ekonomiky muselo přispívat pouze 0,02% svého HDP po dobu 22 let. Je zřejmé, že toto opatření by velmi pomohlo zemím nejvíce zasaženým nezaměstnaností, zatímco nejvíce se rozvíjející ekonomiky by neměly vyvíjet velké úsilí.
Financování, operace a přijímající země
Aby bylo možné tuto iniciativu zaplatit, bylo by zapotřebí přibližně 55 000 milionů eur. 80% z těchto částek by pocházelo z příspěvků všech členských států Evropské unie, zatímco zbývajících 20% by bylo financováno z rozpočtu Společenství.
Jaký by byl dopad těchto příspěvků na evropské ekonomiky? Každá země by měla přispět částkami, které by se pohybovaly mezi 0,1% a 1% národního hrubého domácího produktu.
Pro přístup k evropskému pojištění v nezaměstnanosti by bylo nutné, aby míra nezaměstnanosti vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o více než 0,2%. V tomto prvním případě by byly prostředky odebrány z vlastního příspěvku. Pokud se však míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím rokem zvýší o více než 2%, bude možné získat přístup ke zdrojům z příspěvků Společenství.
V nejhorším případě, za předpokladu, že by spořitelna vstoupila do schodkové situace, by bylo povoleno vydávání dluhopisů. V tomto případě by země s největším deficitem měly převzít větší odpovědnost, což by znamenalo větší příspěvky.
Za současné ekonomické situace by evropskými zeměmi, které by z evropského pojištění pro případ nezaměstnanosti mohly těžit nejvíce, bylo Španělsko a Řecko. To vše je způsobeno skutečností, že Španělsko má míru nezaměstnanosti 14,1%, zatímco řecká ekonomika musí čelit míře nezaměstnanosti 18%. Nepochybně se jedná o mnohem vyšší míru nezaměstnanosti ve srovnání se 7% v Evropské unii.
Uvidíme, zda se v průběhu času stane evropské pojištění v nezaměstnanosti dalším krokem v dlouhém a složitém procesu politické a ekonomické výstavby v Evropě.
