Strukturální nezaměstnanost, velký handicap španělské ekonomiky

Obsah:

Strukturální nezaměstnanost, velký handicap španělské ekonomiky
Strukturální nezaměstnanost, velký handicap španělské ekonomiky
Anonim

Míra španělské nezaměstnanosti se pohybuje kolem 15%. Vypadají jako dobrá data, když vidíme, že v prvním čtvrtletí roku 2013 dosáhla nezaměstnanost svého historického maxima a dosáhla 26,94%. Není však důvod k úsměvu, protože míra strukturální nezaměstnanosti ve Španělsku je nejvyšší v Evropské unii.

Jedním z velkých nevýhod španělské ekonomiky je její strukturální nezaměstnanost. Jinými slovy se jedná o významnou situaci v nezaměstnanosti pro velkou část populace, kterou nelze napravit během cyklů ekonomické expanze nebo dlouhodobě.

K měření míry strukturální nezaměstnanosti se používá tzv. Phillipsova křivka, která souvisí s inflací a nezaměstnaností. Čím vyšší je tedy míra nezaměstnanosti, tím nižší bude inflace, zatímco s poklesem nezaměstnanosti se inflace zvyšuje. To je místo, kde vstupují do hry pojmy jako NAIRU (neakcelerující míra nezaměstnanosti inflace), což je míra nezaměstnanosti, která umožňuje stabilní úrovně inflace. Je proto třeba vzít v úvahu, že existuje míra nezaměstnanosti, která při uplatnění stimulu způsobí nežádoucí zvýšení cenových hladin.

Španělský ekonomický růst umožnil v posledních několika letech snížit vysokou míru nezaměstnanosti. Cílem je pokračovat v této vysoké míře strukturální nezaměstnanosti ve Španělsku, aniž by však došlo k riziku, které s sebou nese inflační situace.

Dopady vysoké strukturální nezaměstnanosti

Důsledky zatížení vysokou mírou nezaměstnanosti i v expanzivních cyklech ekonomiky pociťují nejzranitelnější skupiny, kterým může hrozit vyloučení. Mezi nejvíce postižené patří osoby starší 45 let, ženy nebo mladí lidé. Je třeba poznamenat, že po Řecku má Španělsko nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí v Evropské unii.

Dalšími důsledky vysoké strukturální míry nezaměstnanosti jsou omezenější údaje o hospodářském růstu a ztráta konkurenceschopnosti.

Existence vysoké míry strukturální nezaměstnanosti ve Španělsku znamená, že se nevyužívá její plná produktivní kapacita, že existuje velmi významný objem nečinné, nedostatečně využívané pracovní síly, jejíž začlenění na trh práce by mohlo znamenat velkou podporu ekonomiky.

Nezaměstnanost vs. inflace

Problém, který představuje, spočívá v tom, že po dosažení minima strukturální nezaměstnanosti (na základě zdůvodnění Phillipsovy křivky) může zvýšení úrovně zaměstnanosti vést zemi, jako je Španělsko, k pádu do spirály inflace.

Aby toho nebylo málo, strukturální nezaměstnanost také negativně ovlivňuje výběr daní. S menším počtem pracujících lidí bude méně daňových poplatníků, kteří udělají něco, co se týče zduření státní pokladny.

Boj proti nezaměstnanosti je nepochybně jedním z velkých makroekonomických cílů. Zdá se, že vše nasvědčuje tomu, že Španělsko se snaží dosáhnout míry nezaměstnanosti nižší než 10%. I tak by to pro ekonomiku jako celek nebyl dobrý údaj. V zemích s úrovní prosperity, jako je Německo nebo Švédsko, by byla strukturální nezaměstnanost takového rozsahu jednoduše nemyslitelná.

Tato míra nezaměstnanosti, vše, co je uvedeno, závisí na faktorech, jako je rigidita trhu práce, produktivní struktura země nebo efektivita hledání zaměstnání.

Kritika Phillipsovy křivky

Jak jsme již dříve varovali, boj proti strukturální nezaměstnanosti je velmi komplikovaný boj. Existují lidé, kteří varují, že snížení strukturální nezaměstnanosti by mohlo způsobit mzdové napětí a zvýšení inflace, které by nakonec vedly ke ztrátě konkurenceschopnosti španělské ekonomiky. I když je pravda, že se to v tuto chvíli neděje, protože podle vlády se loňská inflace zvýšila o 1,7% ve srovnání s růstem mezd o 1,1%. To znamená, že ačkoli byla snížena nezaměstnanost, došlo ke snížení jejich kupní síly.

Tváří v tvář tradiční Phillipsově křivce nejkritičtější tvrdí, že jsou zapotřebí nové nástroje pro měření a pochopení nezaměstnanosti a inflace. Jejich názory vycházejí ze skutečnosti, že v posledních několika letech s nulovými úrokovými sazbami má míra nezaměstnanosti stále menší vliv na inflaci.

Možná řešení problému nezaměstnanosti

Jaká opatření však lze kromě diskuse o vztahu mezi nezaměstnaností a inflací zavést v boji proti vysoké míře nezaměstnanosti ve Španělsku?

  • Odborné přeorientování dlouhodobě nezaměstnaných. To vše by zahrnovalo zdokonalení odborné přípravy nezaměstnaných a jasný závazek k politikám zaměstnanosti. K tomu by bylo nutné se místo uchýlení k bonusům více zaměřit na aspekty, jako je školení. Pokud jde o školení, učení pracovníků v oblasti nových digitálních technologií by mělo zásadní význam, protože jsou to dovednosti, které jsou stále více žádané.
  • Podporovat podnikání. Omezení v tomto smyslu byrokratických postupů, zejména ve vztahu ke stavebním licencím a energetickým povolením a ekologickým licencím. Jinými slovy, jde o to, aby podnikatelé měli jednodušší výchozí bod a méně překážek při zakládání vlastního podniku.
  • Podporovat konkurenci mezi společnostmi. Snažit se omezit překážky vstupu nových konkurentů. Za tímto účelem bude nutné bojovat proti monopolům a oligopolům. Faktem je, že nekonkurenční trhy nakonec způsobí nerovnoměrné rozdělení příjmů.
  • Sázejte na méně rigidní trh práce. Jinými slovy, trh práce s menším počtem smluv, větší flexibilitou a menšími pokutami pro zaměstnavatele. Ale aniž bychom zapomínali, že je nutné vytvářet trvalá a kvalitní pracovní místa.