Dny plynou a blíží se 31. říjen, konečný termín pro odchod Británie z Evropské unie. Zdá se, že vše nasvědčuje tomu, že s Borisem Johnsonem ve funkci předsedy vlády dojde k tvrdému brexitu, odchodu z Velké Británie bez dohody. Jaké však budou ekonomické důsledky?
Začněme vysvětlením, z čeho se skládá tvrdý brexit. Opustit Evropskou unii bez dohody by znamenalo být mimo Evropskou unii bezprostředně 1. listopadu. Spojené království by tak přestalo být součástí dvou klíčových prvků Evropské unie: společného trhu a celní unie.
Britové by také okamžitě opustili justiční a policejní agentury pro spolupráci, nezapomínajíc, že by již neměli povinnost přispívat do evropských rozpočtů částkou přibližně 11,2 miliard dolarů. Rovněž bychom neměli zapomínat, že bychom našli větší překážky, pokud jde o pohyb lidí.
Dopady brexitu bez dohody by nepoškodily jen Velkou Británii, ale celou Evropskou unii. Mezi mnoha dopady, které by se mohly uskutečnit, patří snížení hrubého domácího produktu, zavedení cel, pokles libry a zvýšení nezaměstnanosti. Budeme tedy analyzovat každý z možných účinků.
Pokles HDP a pokles obchodu
Brexit bez dohody by nakonec způsobil velký pokles britského hrubého domácího produktu (HDP) odhadovaný na 5,5%. Nepochybně by to bylo velké zpomalení britské ekonomiky. Británie, mimo společný trh, by musela platit cla za tolik potřebné zemědělsko-potravinářské výrobky a ceny potravin by se zvýšily, což by se mohlo odrazit ve zvýšení inflace o 5%. Nejenže by vzrostly ceny, ale tváří v tvář dražšímu dovozu potravin by Spojené království mohlo čelit problémům s dodávkami.
S Velkou Británií mimo rámec Evropské unie by se rozloučila s volným pohybem zboží a osob. To by znamenalo, že obchodní vztahy s Velkou Británií by se řídily pravidly Světové obchodní organizace, která musí čelit celním a celním kontrolám.
Spojené království by navíc mohlo způsobit ztrátu dvou milionů pracovních míst v USA. Země Severní Ameriky využívá podmínky pro vstup na evropský trh. Jinými slovy, Spojené království funguje jako brána. V případě tvrdého brexitu by Spojené státy na tuto cestu přestaly vstupovat.
Nejvíce postižená odvětví
Nejen Spojené království by bylo jedinou zemí, která prohraje, protože s rostoucím nákladem na dovoz a administrativními překážkami v celní správě by Španělsko patřilo k velkým poraženým. Důkazem toho je, že Spojené království je třetím největším vývozním trhem pro španělské výrobky. Mezi odvětvími nejvíce ovlivněnými brexitem by byl cestovní ruch, společnosti v zemědělsko-potravinářském sektoru a průmyslové podniky.
Pojďme specifikovat, jak by to ovlivnilo nejvíce zasažené sektory. V případě automobilu by britské úřady uvažovaly o zvýšení tarifů na ochranu národní produkce v případě tvrdého brexitu.
Cestovní ruch je také základním odvětvím v obchodních vztazích s Velkou Británií, protože tento druh turistických služeb představuje 32% španělského vývozu do Spojeného království. A se ztrátou libry hodnoty by britští turisté viděli pokles jejich kupní síly, což by zpomalilo jejich spotřebu v cílových oblastech, jako by tomu bylo ve Španělsku. To vše by znamenalo překážku pro španělskou ekonomiku, kde se cestovní ruch etabloval jako nejdůležitější ekonomický sektor.
Krach libry
Není nic nového, že brexit britské libře ublížil. Ve skutečnosti to trvá od června 2016, kdy Britové dali zelenou k opuštění Evropské unie prostřednictvím referenda. Od té doby se libra propadla o 15%. S průlomem bez dohody by se však tento trend mohl zhoršit. A je to tak, že zahraničním společnostem, které rozvíjejí své podnikání na britském území, by pokles možných zisků, které mají být repatriovány, klesl. V tomto smyslu by nejvíce postiženými společnostmi byly společnosti ve stavebnictví a pohostinství, protože dostávají své příjmy v librách.
I když se na to podíváme z jiné perspektivy, je možné, že amortizace libry tvrdý brexit diskontuje. Co to znamená? Podobně, pokud nastane tento scénář, protože je diskontován, libra by dlouho neklesala.
Růst nezaměstnanosti
Jedním z důsledků snížení obchodních toků a poklesu HDP je zvýšení nezaměstnanosti. Jako referenci si vezměte studii Katolické univerzity v Lovani, která odhaduje, že v Evropě bude zničeno 1,7 milionu pracovních míst. Mezi nejvíce postiženými by byli Britové se ztrátou více než půl milionu pracovních míst, následovaní Německem se 291 000 zničenými pracovními místy a na třetím místě Francie, která by ztratila více než 140 000 pracovních míst. Pokud by naopak bylo dosaženo dohody s méně náhlým brexitem, který by objasňoval, jaké budou hospodářské vztahy s Evropskou unií, ztráta pracovních míst by byla jak v Evropě, tak ve Spojeném království mnohem nižší.
Zhroutil se vzdušný prostor
Dalším důsledkem, který stojí za zmínku a není často citován, je zhroucení vzdušného prostoru. Aby mohla letecká společnost vzlétnout v komunitním městě a přistát v jiném městě také v Evropské unii, potřebuje licenci. Tato licence udělená EU má několik požadavků. Mezi nimi je to, že většina kapitálu společnosti je v evropském prostoru.
To znamená, že aby mohla společnost provádět lety uvnitř Evropy, musí být ze zákona evropská. Opuštění Spojeného království by proto způsobilo, že společnosti jako Iberia, Vueling nebo British Airways (s britským kapitálem a skupinou IAG) opustí své trasy uvnitř Společenství. Jinými slovy, pokud chcete cestovat s Iberií z Madridu do Barcelony, letadlo musí jet z Madridu do britského města a poté z britského města do Barcelony.
To by mohlo na jedné straně znamenat finanční debakl pro tyto společnosti a na druhé straně snížení nabídky letů. A proto růst jejich cen. A to není maličkost, skupina, do které patří Iberia, Vueling a British Airways (IAG), přepravila v průběhu roku 2018 na letech uvnitř Společenství téměř 100 milionů cestujících.