Reforma veřejného důchodového systému je otázkou, která je na stole francouzské vlády a odborů. Budeme vědět, z čeho se skládá reforma, ve které bude kdo vyhrává a kdo prohrává.
Francie je jednou z evropských zemí, ve kterých se platí nejvyšší sociální příspěvky. To se však promítá do vyšších důchodů. Francouzští občané jsou tedy hrdí na fungování svého důchodového systému, který je jedním z nejštědřejších.
Důchodová reforma navržená Emannuelem Macronem však vyvolala silný odpor odborů a velké části francouzských občanů. A je to tak, že změna způsobu výpočtu důchodů nebo sjednocení různých příspěvkových režimů mohou způsobit, že budoucí důchodci pobírají nižší důchod.
Abychom pochopili, z čeho se skládají návrhy francouzské vlády, budeme analyzovat nejdůležitější body této reformy.
Jediný režim
Reforma se zaprvé snaží sjednotit četné režimy příspěvků francouzského systému. Mluvíme o tom, že existuje až 42 různých typů režimů. Tolik způsobů činí systém příliš složitým a nepříliš transparentním.
Se 42 různými režimy existují velké rozdíly v příspěvku mezi různými sektory práce. Mnoho francouzských pracovníků se proto bojí změnit zaměstnání v poslední části svého pracovního života, protože jejich důchod může být snížen.
Prezident Macron se tak zasazuje o jednotný režimový systém. Takto by bez ohledu na typ práce přispívali všichni Francouzi stejným dílem za každé kótované euro. Kontroverzním bodem tohoto opatření je, že jelikož existuje 42 systémů, v některých odvětvích budou poškozeni pracovníci, protože jejich budoucí důchod bude snížen. Mezi těmi, kteří by mohli ztratit, jsou státní zaměstnanci, pracovníci ve velkém průmyslu nebo zaměstnanci v sektoru infrastruktury. S tímto systémem však zvítězí pracovníci z nejzranitelnějších odvětví.
Systém bodů
Druhou velmi důležitou částí francouzské důchodové reformy je bodový systém. Tímto způsobem částky, za které se platí příspěvky do sociálního zabezpečení, generují body. Mluvili bychom o 0,55 EUR důchodu za každý bod. Po dosažení důchodu by se vypočítal celkový počet bodů a získal by se hrubý důchod, který by se ročně dostával.
Je také důležité zvážit, jak by byla tato reforma provedena. Provedení takové důležité změny v důchodovém systému není něco, čeho lze dosáhnout okamžitě, ale bude zaváděno postupně. Proto by existovala přechodná fáze v délce 5 let, kdy by reforma byla plně funkční do roku 2025.
Práva, která podle současného systému mají francouzští pracovníci, by však zůstala. Částky uvedené v minulosti by tedy byly převedeny na body, které by byly přidány k částkám, které jsou akumulovány v novém systému.
V současnosti se pro výpočet důchodu u pracovníků v soukromých společnostech používá posledních 25 let profesionální kariéry. Obecně existuje tendence pobírat vyšší plat v závěrečné fázi pracovního života. Tady přichází další kontroverzní bod, protože má při výpočtu důchodu zohlednit celou dobu životnosti. Ve výsledku by se mnoho Francouzů po dosažení důchodu ocitlo v nižších důchodech.
Minimální zákonný věk pro odchod do důchodu
Dalším bodem, který je kontroverzní, je minimální věk odchodu do důchodu. Ve Francii může v současnosti pracovník požádat o důchod ve věku 62 let. Tradiční recepty prosazují zpoždění minimálního zákonného věku pro odchod do důchodu. Francouzský případ nyní ukazuje určité rozdíly. V tomto smyslu by Francouz mohl odejít do důchodu ve věku 62 let, ale neměl by nárok na 100% důchodu přiznaného body. Ve skutečnosti by uvažovali o stanovení 64 let jako minimálního věku, aby mohli sbírat 100% uvedených bodů.
Neméně zajímavou kapitolou je cena během nízkých období. V tomto ohledu bylo navrženo, aby příspěvek byl stejný jak v dobách práce, tak v dobách pracovní neschopnosti. Na druhé straně by se důchod francouzského občana zvýšil o 5% na každé dítě.
