Veřejné úspory jsou celkové úspory dosažené ekonomickými subjekty ve veřejné sféře, když výše veřejného příjmu, který vybírají, převyšuje částku veřejných výdajů, kterým čelí v rámci své ekonomické činnosti.
Tento typ spoření je koncept makroekonomie, který se proto může objevit v činnosti jakékoli veřejné společnosti, vlády nebo jiných organizací závislých na státu. Na úrovni ekonomických agregátů tvoří spolu se soukromým spořením soubor národních úspor.
Vztah mezi veřejnými úsporami, deficitem a přebytkem
Stejně jako u obecné definice spoření je veřejné spoření chápáno jako rozdíl mezi příjmem a skutečnou spotřebou. V tomto případě, když mluvíme o veřejné sféře ekonomiky, máme na mysli celkový objem finančních prostředků, které vláda nebo vláda šetří po splnění závazků veřejných výdajů a při zohlednění předchozích příjmů.
Po obdržení veřejných prostředků prostřednictvím výběru daní jinými způsoby financování, jako je prodej veřejného dluhu, musí stát plnit své sociální závazky prostřednictvím výdajů na infrastrukturu, zdraví, vyplácení veřejných dotací a dávek atd.
Pokud po této výdajové práci dojde k pozitivnímu rozdílu mezi příjmy a výdaji (což je ekonomicky známé jako fiskální přebytek), bude tato částka tvořit vyprodukované veřejné úspory. Obecně tento rozdíl obvykle spočívá v cíli veřejných investic a zlepšení rozpočtových položek zaměřených na veřejné výdaje v budoucích letech.
Když se úspory neobjeví a co se stane, je to přesně naopak (příjem je nižší než úroveň výdajů), co se objeví, je fiskální deficit.
Veřejné úspory jako ekonomický ukazatel
Vzhled veřejných úspor nemusí nutně obvykle předpokládat dobré jednání vlády. To je vysvětleno, protože se může stát, že vznik fiskálních přebytků je důsledkem velmi silné fiskální politiky s vysokou úrovní daní nebo nevýznamných plánů veřejných výdajů.
V obou případech je to společnost, která trpí nepříznivou ekonomickou situací svým dopadem na činnost soukromých agentů (rodin a společností).