IRA (Irská republikánská armáda)
IRA (Irská republikánská armáda nebo Irská republikánská armáda) je irská polovojenská skupina vytvořená v roce 1919. Jejím účelem je zcela nezávislé Irsko od Spojeného království, pro které se uchýlilo k ozbrojeným akcím využívajícím partyzánské taktiky.
Vznik této ozbrojené organizace sahá do roku 1916, kdy došlo k povstání irských nacionalistů.
Tváří v tvář povstání se Británie obrátila na armádu, aby povstání potlačila. I přes to, že se podařilo povstání rozdrtit, získávala irská příčina mezi lidmi sympatie, protože konflikt dosáhl mezinárodní proslulosti.
Původ IRA
V roce 1918 irská nacionalistická strana Sinn Féin nakonec zvítězí ve volbách a bude počítat s podporou IRA jako ozbrojené organizace. Později, v letech 1919 až 1921, byla země uvržena do války a IRA se střetla s policií a britskou armádou. V tomto smyslu IRA použila v boji proti britským silám taktiku partyzánské války.
Nakonec v roce 1921 konflikt skončil podpisem anglo-irské smlouvy v Londýně. Tímto způsobem se jih Irska stal nezávislým státem, zatímco Severní Irsko zůstalo pod britskou suverenitou.
Irsko bylo založeno jako republika v čele s Eamonem de Valera. To však nezastavilo tvrzení IRA, která nepřijala rozdělené Irsko. V důsledku toho takzvaná irská republikánská armáda pokračovala v ozbrojených akcích v Severním Irsku. Nyní, v roce 1939, byla IRA považována za nelegální organizaci na irském území.
Prozatímní IRA
Již v 60. letech polovojenské skupiny prováděly násilné akce proti protestantské populaci v Severním Irsku. Tímto způsobem rostlo napětí mezi katolíky a protestanty, což v srpnu 1969 učinilo situaci neudržitelnou. V reakci na to nejradikálnější irští nacionalisté vytvořili takzvanou Prozatímní IRA, která byla konstituována jako socialistická a revoluční polovojenská organizace. Jejich cíle byly jasné: vyhnat Brity ze Severního Irska a získat podporu Spojených států.
IRA tak zahájila krvavou kampaň bombových útoků a atentátů v Severním Irsku a Velké Británii. Ulice Belfastu se při mnoha příležitostech staly autentickými bojišti a Spojené království nakonec nasadilo armádu.
Dohoda o Velkém pátku a vedlejší produkty IRA
Po dlouhých letech násilí v Severním Irsku se v roce 1998 irským nacionalistům ze Sinn Féin, severoirským protestantům a vládám Spojeného království a Irska podařilo dosáhnout dohody o zastavení násilí. Dohoda o Velkém pátku, podepsaná v dubnu 1998, obecně obsahovala následující podmínky:
- Rozpuštění IRA a dodání jejích arzenálů.
- Konec ozbrojených akcí a jakékoli polovojenské skupiny.
- Britská armáda měla opustit Severní Irsko.
- Propuštění těch vězňů, kteří byli ochotni dodržovat podmínky příměří.
- Politické strany v Severním Irsku souhlasily, že využijí pouze mírové a demokratické cesty.
- Větší politická a legislativní autonomie pro Severní Irsko. Odboráři a nacionalisté sdílejí politickou a zákonodárnou moc.
Ačkoli Velkopáteční dohodu ratifikovali občané prostřednictvím referenda, došlo v rozporu s uvedenou smlouvou o rozdělení IRA. Členové IRA nespokojení s mírovými dohodami (zvanými autentická IRA) tak spáchali krvavý útok v Omaghu v srpnu 1998.
