Rozdíl mezi absolutní výhodou a komparativní výhodou spočívá v ceně příležitosti.
Abychom dobře porozuměli rozdílu, musíme tyto dva pojmy dobře asimilovat. Absolutní výhoda vyvinutá Adamem Smithem nám tedy říká, že země má absolutní výhodu oproti jiné, je-li schopna ji vyrobit s menším množstvím zdrojů. Komparativní výhoda Davida Ricarda se týká těch případů, kdy jedna země může vyprodukovat více než jiná s nižšími náklady příležitosti.
Z výše uvedeného můžeme odvodit, že teorie komparativní výhody je zdokonalením teorie absolutní výhody.
Náklady příležitosti v komparativní výhodě
Když Adam Smith vytvořil koncept absolutní výhody, řekl, že jedna země má výhodu oproti jiné, pokud produkuje to samé s menšími zdroji. Při zdokonalování David Ricardo naznačil, že je třeba brát v úvahu nejen výrobu jediného zboží, ale také to, co zbývá k výrobě jiného zboží.
Pokud tedy země A vyprodukuje 1 počítač za 10 hodin a jiná země B vyprodukuje 1 počítač za 20 hodin, pak má země A absolutní výhodu oproti B. Nyní, co když země A vyprodukuje 1 počítač za 10 hodin? Hodiny, obětujete výroba dalších produktů?
Vezmeme-li v úvahu tento rozdíl, země se nebudou specializovat na to, v čem jsou nejproduktivnější, ale na to, co produkuje nejnižší náklady příležitosti. Tedy tam, kde jsou poměrně konkurenceschopnější.
Příklad rozdílu mezi absolutní a komparativní výhodou
Pokračujme ve stejném předchozím příkladu. Vezmeme v úvahu dva technologické a potravinářské sektory pro každou zemi (A a B). Technologický sektor produkuje počítače a potravinářský sektor produkuje banány.
Tabulka vyjadřuje jednotky hodin práce vyhrazené (jediný zohledněný faktor) na produkci 1 počítače (technologie) nebo 1 kilogramu banánů (potraviny).
| Produkt / Země | NA | B |
|---|---|---|
| Technologie | 10 | 20 |
| Krmení | 5 | 8 |
Tabulka výše nám říká, že země A vyprodukuje 1 počítač za 10 hodin a 1 kg banánů za 5 hodin. Země B vyprodukuje 1 počítač za 20 hodin a 1 kilogram banánů za 8 hodin. Země A má absolutní výhodu v technologii i v potravinách, protože je schopná vyprodukovat více za 1 hodinu. A komparativní výhoda?
První věc, kterou uděláme, je vzít v úvahu vztahy:
- Poměr technologie / výkonu:
- Země A -> 10/5 = 2
- Země B -> 20/8 = 2.5
Za předpokladu, že budou zachovány obchodní podmínky, chce-li země A vyprodukovat ještě jeden počítač, bude se muset vzdát produkce 2 kilogramů banánů. V případě země B, pokud chce vyprodukovat ještě jeden počítač, bude se muset vzdát produkce 2,5 kilogramů banánů. To odráží skutečnost, že náklady na příležitost k výrobě dalšího počítače jsou pro zemi B vyšší, protože musí přestat vyrábět více kilogramů banánů.
Shrnuto v tabulce, máme následující vztahy:
| Produkt / Země | NA | B |
|---|---|---|
| Technologie | 2 | 2,5 |
| Krmení | 0,5 | 0,4 |
Výše uvedená tabulka uvádí pro každou zemi následující:
- Země A se vzdává produkce 1 počítače na produkci 2 kilogramů banánů. A při pohledu z druhého pohledu vám zastavení produkce 1 kilogramu banánu umožňuje zvýšit produkci počítačů o 0,5 jednotky.
- Země B se vzdává produkce 1 počítače na produkci 2,5 kilogramu banánů. A při pohledu z druhého pohledu vám zastavení produkce kilogramu banánu umožňuje zvýšit produkci počítačů o 0,4 jednotky.
Země A se proto bude specializovat na produkci počítačů a země B se bude specializovat na produkci banánů. Dokud vztah mezi oběma zbožemi z hlediska obchodu zůstane mezi 2 a 2,5 počítači na kilogram banánů.
Z příkladu můžeme vyvodit závěr, že i když je jedna země při produkci určitého zboží efektivnější než jiná, nemusí to nutně znamenat, že by se měla specializovat na toto zboží. To proto, že by mohlo být ještě efektivnější vyvinout další aktivitu.
Na základě konceptu komparativní výhody můžeme také odvodit, že dvě země mohou obchodovat, i když jedna z nich je ve všech svých výrobních procesech méně efektivní než druhá.