Sovět byl seskupení dělníků, vojáků i rolníků. Sověti se narodili během ruské revoluce v roce 1905, v opozici vůči carismu. Tímto způsobem byla prostřednictvím Sovětů vybudována síla, která byla považována za nezbytnou k jejímu svržení a vytvoření SSSR.
Sověti se narodili v důsledku ruské revoluce v roce 1905. Slovo „sovět“ znamená správní rada, shromáždění nebo rada. Proto šlo o shromáždění složená z dělníků, vojáků, rolníků a občanů. Prostřednictvím sovětů se ruské dělnické třídě podařilo v roce 1917 posílit svou přítomnost a svrhnout kapitalistický režim.
Ve Sovětech dělnická třída debatovala o svém postavení, šířily se revoluční myšlenky a bojoval proti carismu. Jakmile padl kapitalismus a vznikl SSSR, Sověti se stali shromážděními, na nichž se diskutovalo o záležitostech souvisejících s vládou, přičemž zástupci zastupovali hlas populárních mas.
Bolševici prostřednictvím Sovětů vytvořili politickou strukturu nového režimu.
S pádem kapitalismu se Sověti stali novými místními vládami, zatímco na národní a regionální úrovni byly vytvořeny struktury, které upevnily politickou strukturu režimu.
Struktura sovětů
Struktura sovětů byla hierarchická struktura.
Každé město mělo sovět, skrze který byla prováděna práce místní správy. Na druhou stranu každá republika v Sovětském svazu měla svého Nejvyššího sovětu, kde byla centralizována moc všech sovětů.
Spolu s těmito nižšími a středními orgány měla nejvyšší moc Nejvyšší sovět. Jednalo se o nejvyšší zákonodárný orgán a zároveň jediný, který mohl schvalovat ústavní změny. Jeho struktura byla složena ze dvou komor. Každá komora měla stejné zákonodárné pravomoci i členy volené na čtyřleté funkční období. Sovětský svaz, zvolený na základě sovětského obyvatelstva, měl jednoho zástupce na každých 300 000 obyvatel sovětské federace.
Ty měly parlamentní strukturu, uvedené struktury však nebyly definovány. Například v Moskvě byli poslanci voleni na každých 500 pracovníků, v Kostromě jeden na každých 25. To se lišilo podle počtu obyvatel i samotné povahy Sovětů.
Zároveň existovaly pomocné orgány, které se stejně jako komise pro pomoc nebo organizátoři shromáždění staly mocenskými orgány ovládanými Sovětem.
Funkce sovětů
Před revolucí byla hlavní funkcí sovětu obrana, stejně jako rozšíření a upevnění ruské revoluce. Byly základním pilířem pro upevnění revoluce i pro rozbití starého režimu. V nich byly před revolucí gestem revolučních myšlenek propagátoři, jako byl Lenin.
Po revoluci se sověty stali vládními orgány, které svým způsobem umožnily rozvoj parlamentní struktury v novém režimu. Tímto způsobem budování nové vládní struktury.
Orgány, které byly připevněny k Sovětům, zase podle povahy jejich stvoření plnily další řadu funkcí, jako je organizování shromáždění, vytváření novin a novin, jakož i další série činností svěřených těmto orgánům.