Indiferenční křivky - co to je, definice a koncept

Křivka indiference je graf, který ukazuje různé kombinace mezi dvěma zbožími, které hlásí stejné uspokojení osobě a které jsou upřednostňovány před jinými kombinacemi.

Pokud jde o dvě možnosti, které jsou jednotlivci lhostejné, jsou tyto dva body, které je představují, na stejné lhostejné křivce. Pokud se pohybujete po křivce jedním směrem, jste ochotni přijmout více per za méně tužek; A pokud půjdete jinou cestou, jste ochotni přijmout více tužek a méně per. Ale jakýkoli bod na této křivce vám dává stejnou úroveň spokojenosti.

Křivka, na kterou odkazujeme, neodráží ani více, ani méně preference mezi páry zboží a nemá nic společného s penězi ani cenami. Kromě toho má každý bod podél křivky indiference jinou peněžní hodnotu, ale míra spokojenosti je stejná.

Grafické znázornění indiferenčních křivek

Lze jej vysledovat jednoduše tím, že se jednotlivce zeptáte, jakou kombinaci zboží preferuje, například: 10 per a 5 tužek; 15 per a 3 tužky; nebo 20 per a 2 tužky. Tento jedinec je lhostejný k kterékoli z těchto tří možností. Jak se zvyšuje jedna možnost, klesá druhá. A protože když máme hodně jednoho a trochu druhého, oceníme ten, kterého máme nejméně (při normálním dobru). Pokračujeme příkladem, pokud začneme s prvním košem (5 tužek a 10 per), abychom získali dalších 5 per, bude tento jedinec potřebovat 2 tužky. Ale v dalším kroku, protože mu zbývají pouze 3 tužky, chceme-li, aby zůstal lhostejný, budou mu muset dát 5 per pro jednu tužku.

Podobně, pokud má jedinec možnost zvýšit počet per, aniž by snížil počet tužek, znamená to, že jsou nyní na nové indiferenční křivce, která je užitečnější než ta předchozí. Proto se ukazuje, že lze kreslit nekonečné indiferenční křivky, které vytvářejí tzv. Mapu indiferenčních křivek.

Na druhé straně sklon indiferenční křivky měří počet per, kterých je jedinec ochoten vzdát, aby získal další tužku. Odborným termínem pro tento sklon je mezní míra substituce, která udává množství statku, bez kterého se jednotlivec chce obejít výměnou za jednu další jednotku.

Tento poměr se zvyšuje nebo snižuje v závislosti na množství zboží, které spotřebitel již má. Jelikož se pohybujeme po lhostejné křivce, zvyšujeme množství jednoho zboží, ke kompenzaci této změny je potřeba stále méně a méně dobrého; z tohoto důvodu se sklon křivky stává stále plochějším. Toto se nazývá klesající mezní míra substituce.
V tomto smyslu by se nemělo zapomínat, že zboží spotřebitele je omezeno svými příjmy nebo jinými slovy podléhá rozpočtovému omezení. V zásadě může spotřebitel utratit všechny své peníze za pera nebo tužky. Sklon tohoto rozpočtového omezení však měří rychlost, s jakou může tento spotřebitel kompenzovat jedno zboží za druhé, a je dán relativními cenami obou zboží. To znamená, že rozpočtové omezení je určeno jak příjmem spotřebitele, tak relativními cenami zboží.