Mezinárodní obchod je hospodářská činnost, která se týká výměny zboží a služeb mezi všemi zeměmi světa.
Mezinárodní obchod zahrnuje nákup, prodej nebo výměnu zboží a služeb v různých měnách a způsoby platby. Tyto výměny mezi různými zeměmi nebo různými zeměpisnými oblastmi se zvyšovaly díky liberalizaci obchodu a odstranění celních a necelních překážek.
Ekonomiky, které se účastní mezinárodního obchodu, se nazývají otevřené ekonomiky. Otevřenými ekonomikami jsou ty regiony nebo národy, jejichž obchod je otevřený ven. To znamená, že nakupují zboží a služby ze zahraničí (dovoz) a prodávají zboží a služby mimo své hranice (vývoz).
V otevřených ekonomikách existuje různá míra protekcionismu. Ti, jejichž tarify jsou nižší, se blíží volnému obchodu. Naopak ti, kdo zavádějí vysoké tarify, jsou známí jako ochranáři.
Opakem otevřených ekonomik jsou uzavřené ekonomiky. Uzavřené ekonomiky neprovádějí zahraniční směny, a proto se neúčastní mezinárodního obchodu. Příkladem uzavřené ekonomiky je autarky. Ujistěte se, že výměna s exteriérem je minimální a samozřejmě na ničem nezáleží (je to soběstačné).
KomercializaceDějiny mezinárodního obchodu
Od počátku ekonomické činnosti se lidé zajímali o výměny. Před více než 10 000 lety lidé již praktikovali směnný obchod. Vyměňovali si zboží podle toho, co vyrábělo a co je zajímalo. Nejprve probíhaly výměny mezi členy stejných lidí. Jak se společnosti vyvíjely a mobilizovaly, obchod se šířil.
Přešlo to od bytí mezi producenty stejného města, k bytí mezi jednotlivci stejného regionu. Z regionů se rozšířila do regionů. Postupně se obchod rozšiřoval do takové míry, že se stal mezinárodním.
Příklad této skutečnosti můžeme najít již na konci 16. století. Východoindická společnost britského původu, založená v roce 1599, byla společnost zabývající se obchodem s ostatními částmi světa. Obchodoval se zbožím, jako je bavlna, barviva nebo koření. A to natolik, že přišlo představovat polovinu veškerého světového obchodu v té době.
Později Adam Smith ve své práci rozvinul význam mezinárodního obchodu. Ve své práci Bohatství národů, publikovaný v roce 1776, naznačil, že jedním z klíčů ekonomického rozvoje bylo otevření obchodu s jinými národy.
Přes veškerý tento proces se mezinárodní obchod rozvíjel rychleji a efektivněji až v závěrečné fázi 20. století. Mimo jiné díky vývoji v oblastech, jako je doprava, finance, technologie a legislativa.
Výhody mezinárodního obchodu
Mezinárodní obchod je považován za velmi důležitou součást globálního ekonomického růstu. Jeho vznik vzniká z neschopnosti produkovat vše, co potřebuje ekonomika k rozvoji. Ne všechny země mají všechno zboží, ai když ano, ne všechny mají všechno nejkvalitnější zboží. Jeho rozvoj znamená mnoho výhod pro ekonomiku a její růst.
Příkladem toho je energie. Ropa je zdrojem energie, ale jen málo zemí ji vyrábí v dostatečném množství, aby byla soběstačná. Jako palivo je nezbytný olej pro dopravu, topení nebo průmyslovou výrobu plastů. Pokud země nemá dostatek ropy, má jen jednu možnost: koupit ji ze zahraničí.
Pro ilustraci dalšího příkladu předpokládejme zemi, která produkuje kávu. Máte prostředky na výrobu kávy, kterou váš národ konzumuje. Kvůli zeměpisným podmínkám souvisejícím s podnebím nebo kvalitou půdy ji však produkuje nekvalitní. Vyrábí to nejen nekvalitní, ale také jsou vyšší výrobní náklady. Není pochyb o tom, že nakonec dovážíte kávu z jiných zemí, které ji vyrábějí levněji a kvalitněji.
Pro lepší pochopení ilustrovaných příkladů a výhod mezinárodního obchodu doporučujeme přečíst si následující dva koncepty:
- Relativní výhoda
- Absolutní výhoda
Mezinárodní obchod nejedná pouze se zbožím, jedná také se službami. Dnes díky pokroku v komunikaci můžeme mít v Číně finančního poradce, i když operujeme z Mexika. Možná je služba lepší a stojí nás levnější.
Stručně řečeno, mezinárodní obchod ovlivňuje téměř všechna odvětví hospodářství. Od financí a průmyslu až po vzdělávání.
Důležitost zahraničního obchoduRozdíl mezi mezinárodním a zahraničním obchodem
