Ve které zemi je jednodušší zahájit podnikání?

Obsah:

Anonim

Vytvoření společnosti je proces, kterému musí čelit mnoho obyvatel planety. V závislosti na zemi, kterou odkazujeme, však může být tento proces víceméně dlouhý a nákladný. Abychom to zjistili, na Economy-Wiki.com jsme vyvinuli žebříček, ve kterém studujeme, ve kterých zemích je snazší vytvořit podnik.

Z nejznámějších debat v ekonomickém světě stojí za to zdůraznit debatu, která stojí před těmi ekonomy, kteří jsou spíše pro tržní ekonomiku, a dalšími ekonomy, kteří prokazují menší důvěru v „neviditelnou ruku“ Adama Smitha, a proto navrhnout plánovaný model ekonomiky. Velmi rozšířená debata po celé planetě, která dosud nenalezla platný závěr.

A je to tak, že stejně jako v průběhu historie byly demonstrovány výhody tržní ekonomiky, volného trhu a výhody umožnění interakce mezi nabídkou a poptávkou pro volnou tvorbu cen, mimo jiné Keynesovy teorie jsou je také známo, stejně jako další ekonomové, kteří prokázali, že intervencionismus nebo to, co my ekonomové známe jako plánovanou nebo smíšenou ekonomiku, může být velmi přínosné při nápravě nerovnováh způsobených tímto volným trhem, kde je regulace navržená jeho obhájci minimální.

Říká se tedy, že státní zásah je nezbytný k nápravě toho, co známe jako „selhání trhu“, motivované touto deregulací a nedostatkem státních zásahů. S odstupem času však mnoho ekonomů zkoumalo jiný pojem, který nazvali „selhání státu“ a který definuje, jak stát, stejně jako volný trh, generuje také nefunkčnost, která by mohla poškodit ekonomický scénář. I když je konec stejný, větší blahobyt, prostředky, které si cení dosažení tohoto cíle, jsou velmi odlišné.

Z tohoto důvodu nacházíme ve všech zemích velmi odlišné předpisy. Stejným způsobem je důležité zdůraznit změny, ke kterým v politikách dochází po změně vlády. To vše je motivováno debatami, jako je ta současná, kde se některé vlády staví spíše za liberalizaci, zatímco jiné se snaží zvýšit svoji váhu, pokud jde o jejich schopnost zasahovat do ekonomiky. Pozice, které určitým způsobem vytvářejí mimo jiné to, že v některých zemích trvá vytvoření společnosti 13 dní, v jiných 1 den. Nebo že v jedné zemi stojí založení společnosti 3 000 eur a v jiné 1 euro.

Tento typ regulace je určitým způsobem motivován postojem, který v této věci zaujala vláda. Řada předpisů, mezi nimiž zdůrazňujeme tu schopnost podnikání, kterou jsme zmínili na konci předchozího odstavce, tak rozhodující pro hospodářský růst země.

Uvidíme!

Podniky: motor každé ekonomiky

„Společnost je ekonomickým agentem, který představuje jeden ze základních pilířů ekonomické činnosti.“

Jak definujeme na Economy-Wiki.com, ekonomickým agentem je jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se účastní nějakým způsobem nebo v některé části procesu ekonomické činnosti. Jinými slovy, ekonomiku tvoří ekonomické subjekty, které vykonávají ekonomickou činnost.

Z těchto ekonomických subjektů je třeba zdůraznit roli společnosti v nich. Společnost je v tomto smyslu ekonomickým agentem, který představuje jeden ze základních pilířů ekonomické činnosti. A přestože vždy existují výjimky, společnost zpravidla obvykle provádí řadu funkcí, které jsou rozhodující pro správné fungování ekonomiky i pro rozvoj různých společností obývajících naši planetu.

Zvýrazněním těchto rozhodujících funkcí je třeba zdůraznit roli společnosti z hlediska koordinace, řízení a kontroly výrobního procesu. Jinými slovy, podnikatel je ten, kdo prostřednictvím alokace výrobních faktorů vyrábí zboží a služby, které později uspokojí potřeby těchto společností. Jak vidíme, základní funkce, protože nabídka ekonomiky do značné míry závisí na ní.

Stejně tak je toto zboží vyráběné společnostmi stejným způsobem upravováno jinými, díky nimž toto zboží představuje alternativní použití, přičemž jeho úpravou vytváří hodnotu. Jinými slovy, společnosti vytvářejí nebo zvyšují užitek zboží. Jak víme, tyto společnosti transformují suroviny na výrobky a zvyšují tak svou schopnost uspokojovat lidské potřeby. Stručně řečeno, společnosti se vždy snaží přizpůsobit potřebám trhu a přidávat hodnotu, pokud to vyžaduje.

Mezi dalšími funkcemi stojí za to zdůraznit další velmi rozhodující pro ekonomiku, protože bez ní by se mohlo rozvíjet jen málo. Touto funkcí tedy mluvíme o vytváření pracovních míst a poskytování platů obyvatelům území. Jak víme, mezi hlavní funkce společnosti patří skutečnost, že právě tyto vytvářejí pracovní místa a vytvářejí tak bohatství. V tomto smyslu jde o práci, která je koncipována jako základní součást příjmů a bohatství rodin; schopnost říci, že tato společnost také do značné míry závisí na poptávce ekonomiky.

A to, vezmeme-li v úvahu poslední možnost, jsou to oni, kdo přebírají riziko, protože jsou nuceni platit předem výrobním faktorům, aniž by znali výsledky. Proto je také mezi existujícími výrobními faktory zohledněna tato podnikatelská kapacita, protože bez role toho podnikatele, který přebírá riziko a koordinuje vše, aby společnost fungovala, by společnost nebyla tak určující, jak ji vystavujeme tady.

Vytváření společností: nutnost

„I když máme ekonomiky, které umožňují zakládání společností za 3 dny, máme další ekonomiky, které stanoví období 15 dnů.“

Vzhledem k významu společností pro ekonomiku je úlohou státu mimo jiné vytvářet příznivý rámec, aby tyto společnosti mohly fungovat v harmonii a bez vytváření nerovnováhy a nefunkčnosti, které vedou ke snížení blahobytu. A to při podpoře zakládání podniků. Rámec, který, jak jsme řekli na začátku, a vzhledem k tomuto postoji přijatému vládou, se velmi liší v závislosti na zemi, na kterou odkazujeme.

V této linii a již léta varujeme my ekonomové před nutností podporovat příznivější rámec, integrovat digitalizaci institucí a současně snižovat byrokracii, směřujeme k více usnadňujícímu administrativnímu modelu pro tyto podniky. Přestože máme ekonomiky, které umožňují zakládání společností za 3 dny, máme další ekonomiky, které dokonce v rámci stejného ekonomického bloku, jako je Evropská unie, stanoví období 15 dnů. Rozdíl, který je pozorován stejným způsobem v nákladech na začlenění.

Na příkladu Evropské unie jsme mohli pozorovat, jak země jako Dánsko nebo Francie představují mezi svými požadavky na založení společnosti období ústavy, které trvá 3 až 3,5 dne. Mezitím v jiných ekonomikách, jako je Španělsko, trvá tento ústavní proces 13 dní. Na druhou stranu, pokud jde o náklady, země jako Spojené království neúčtují za založení společnosti nic, zatímco předchozí, Francie, účtuje 1 euro. Vrátíme-li se však k příkladu Španělska, poloostrovní hospodářství stanoví požadavek přispět na jeho ústavu částkou 3 000 eur.

S přihlédnutím k tomuto poslání vlád zvýšit počet provozujících společností v zemi a rozšířit ty stávající, zbývá jen málo důvodů pro ekonomiky, jako je ta španělská, a mnoho dalších, s modely, jako je francouzská nebo ty dánské, stanovujte i nadále takové náročné požadavky. Některé požadavky, které však byly v průběhu času globálně sníženy, jak ukazuje následující graf.

Stručně řečeno, požadavky, které, i když jsou nižší než v předchozích letech, musí být i nadále postupně snižovány ve všech ekonomikách. Jak můžeme v této části uzavřít, jsou to právě ty země, které se nejvíce zasazují o vytváření společností a jejich produktivních struktur, které také představují větší rozvoj a větší ekonomický růst.

Ve které zemi je jednodušší zahájit podnikání?: Zpráva Doing Business

„Mluvíme o nejspolehlivější zprávě, pokud jde o informace týkající se snadnosti podnikání na daném území.“

Abychom získali tato data, která poskytujeme v předchozím bodě, a která nám ukazují tyto rozdíly v předpisech různých zemí, použili jsme jednu z nejspolehlivějších zpráv, pokud jde o informace týkající se snadného podnikání na určitém území : zpráva „Podnikání“.

Tato zpráva připravená Světovou bankou analyzuje předpisy, které ovlivňují 12 oblastí životního cyklu společnosti. Mezi oblasti patří otevření společnosti, správa stavebních povolení, získání elektřiny, registrace majetku, získání úvěru, ochrana menšinových investorů, placení daní, přeshraniční obchod, dodržování smluv a řešení insolvence.

Stejným způsobem zpráva rovněž měří regulaci trhu práce a smlouvy s vládou.

Pokud jde o nejnovější údaje shromážděné v této studii, vybrali jsme ty, které se týkají 37 ekonomik OECD, jakož i dalších zemí, které mají pro organizaci velký význam a se kterými má dohody; jako je tomu v Číně.

Dny, které tyto ekonomiky zavedou k zahájení podnikání, jsou tedy následující:

ZeměČas potřebný k zahájení podnikání (dny)
Nový Zéland1
Austrálie2
Kanada2
chili4
Dánsko4
USA4
Estonsko4
Francie4
Řecko4
Holandsko4
Norsko4
Belgie5
Spojené království5
Lotyšsko6
Litva6
Maďarsko7
Portugalsko7
krocan7
Německo8
Korejská republika8
Slovinsko8
Mexiko8
Švédsko8
Maroko9
Tunisko9
Čína9
švýcarský10
Kolumbie10
Irsko11
Izrael11
Itálie11
Japonsko11
Island12
Argentina12
Španělsko13
Finsko13
Egypt13
Jordán13
Indonésie13
Lucembursko17
Brazílie17
Indie18
Rumunsko20
Rakousko21
Slovenská republika22
Česká republika25
Peru26
Polsko37
Jižní Afrika40

Jak vidíme, tyto rozdíly jsou takové, že máme ekonomiky jako Nový Zéland, kde bude trvat 1 den, než založíme naši společnost a budeme schopni normálně fungovat. Na druhou stranu máme ekonomiky jako Polsko nebo Jižní Afrika, kde by tento proces mohl trvat až 37, respektive 40 dní.

Stejně tak nám zpráva Doing Business poskytuje také informace o nákladech na registraci společnosti v každé z těchto ekonomik. Náklady, u nichž jsou také pozorovány rozdíly, nejlepším příkladem je cena uvedená v předchozí části. Příklad, na kterém je pozorováno, jak, zatímco máme ekonomiky jako Spojené království, kde nás registrace společnosti stojí 1 euro, v jiných, jako je Španělsko, vyžaduje tato registrace příspěvek 3 000 eur.

Následující tabulka tedy ukazuje tyto náklady, které jsou normalizovány a prezentovány jako procento hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele uvedeného území:

ZeměNáklady na řízení k založení podniku (% HND na obyvatele)
Spojené království0%
Slovinsko0%
Irsko0,10%
Nový Zéland0,20%
Dánsko0,20%
Jižní Afrika0,20%
Kanada0,30%
Rumunsko0,30%
Litva0,50%
Švédsko0,50%
Austrálie0,70%
Francie0,70%
Finsko0,70%
Norsko0,80%
USA1%
Estonsko1%
Slovenská republika1%
Čína1,10%
Česká republika1,10%
Řecko1,50%
Lotyšsko1,50%
Lucembursko1,60%
Portugalsko1,90%
Island1,90%
švýcarský2,30%
chili2,70%
Izrael2,70%
Tunisko2,90%
Maroko3,60%
Španělsko3,90%
Holandsko4%
Brazílie4,20%
Maďarsko4,50%
Rakousko4,70%
Argentina5%
Belgie5,30%
Indonésie5,70%
krocan6%
Německo6,50%
Indie7,20%
Japonsko7,50%
Peru9,40%
Polsko11,60%
Itálie13,80%
Kolumbie14,10%
Korejská republika14,60%
Mexiko15,20%
Egypt20,30%
Jordán23,30%

Tato tabulka, kterou ukazujeme, shromažďuje náklady nebo kapitálový požadavek nezbytný k registraci společnosti jako procento hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele na každém území. Jak vidíme, stejně jako v předchozí tabulce máme stále mnoho ekonomik, které, jak se odráží v jejich postavení v obou tabulkách, nadále vykazují mnoho překážek, které brání dalšímu zakládání podniků. Příkladem toho může být Jižní Afrika nebo Egypt. Země, které při sledování analýzy provedené společností Doing Business a při zohlednění všeho, co bylo zmíněno v prvních dvou částech, ukazují pozici, která je vede k uplatňování více omezení, a tedy ke generování méně společností.

Stručně řečeno, bylo zjištěno, že navzdory existenci efektivnějších a efektivnějších vládních modelů, pokud jde o uplatňování politik souvisejících se zakládáním podniků, mnoho zemí v této věci nadále zaostává. Tyto odchylky, na které jsme v této poslední části poukazovali, jsou příkladem toho, jak i přes multilateralismus a globalizaci, které planeta zažila, zbývá ještě mnoho práce. Jak jednou řekl spisovatel Robert Townsend: „Velké nadnárodní společnosti jsou malé společnosti, které byly úspěšné.“

V takovém případě vsadme na jeho vytvoření!