Christine Lagarde, ředitelka Mezinárodní měnový fond (MMF), veřejně přiznal své znepokojení nad finanční situací znevýhodněných zemí tváří v tvář prudkému poklesu ceny ropy.
Kvůli silnému napětí vytvořenému na trzích EU suroviny, kde směrnice popisuje situaci jako „silný stres“, klade směrnice veškerý důraz na posílení globální ekonomické bezpečnostní sítě. Jak vysvětluje, současná infrastruktura je velmi roztříštěná a nedokáže čelit budoucím výzvám.
Papíry jsou na stole. Lagarde uvedl, že rozvíjející se ekonomiky, vzhledem k asymetrie která charakterizuje současnou finanční záchrannou síť, mohou se ocitnout neschopní získat přístup ke zdrojům, které potřebují tváří v tvář nejistota který zasahuje do globálního ekonomického a finančního prostředí.
Původ obtížné situace spočívá v tom, že jakmile globální krize pominula, drtivá většina centrálních bank v roce zvýšila své obchodní strategie Dolaryfaktor, který umožnil zvýšení objemu bezpečnostní sítě; Rozvíjející se země však zůstaly mimo tuto metodiku, což způsobilo a nová výzva od devizové nejpokročilejších zemí jsou nepostradatelné pro finanční a obchodní aktivity znevýhodněných zemí.
Správce měnového fondu rovněž dodal, že ekonomiky ve vývoji tvoří 60% HDP (hrubý domácí produkt) globální, a proto tvrdí, že „na rozvíjejících se zemích záleží nyní více než kdy jindy.“ Kromě toho po několika letech silného hospodářského růstu „čelí tyto národy tvrdé realitě“, která by sama o sobě mohla mít dopad na obecná ekonomika.
V souladu s tím varovala Lagardeová před „akutním“ zhoršením EU ekonomické vyhlídky v rozvíjejících se zemích, vzhledem k obtížnému globálnímu kontextu, který kombinuje zpomalení v Číně, zahájení měnové korekce ve Spojených státech, zhodnocení dolaru a odliv kapitálu z těchto trhů do bezpečnějších rájů.
Data zveřejněná finanční institucí zajišťují, že rozvíjející se trhy v loňském roce zaznamenaly čistý odliv kapitálu ve výši 531 miliard USD, ve srovnání s čistým přílivem 48 miliard USD v roce 2014.
Fúze mezi rozvíjejícími se a vyspělými zeměmi
Generální ředitel MMF tedy navrhl iniciativu známou jako „Sdružení pro růst“ mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi s cílem vytvořit prosperující budoucnost.
Výsledkem je, že kromě podpory nezbytných finančních zdrojů - včetně bezpečnostní sítě - čelit možným krizovým okamžikům zahájila Christine Lagardeová touha po inovacích, tj. jedním z procesů, které nejvíce přitahují soukromé investice. Podobně výměna technologiea, ochrana patenty a různé úpravy proudu režim mezinárodního obchodu, jsou další strategie, které považuje za nevyhnutelné.
Hlavní obavy ředitele MMF v tomto ohledu však lze shrnout do dvou podstatných bodů: protekcionismus a rostoucí nerovnost. Fond dále počítá s tím, že každý 1% pokles HDP v rozvíjejících se zemích odečte od vyspělých zemí 0,2 procentního bodu. A v případě eurozóny by stejný pokles mohl vést k průměrnému růstu, z něhož by bylo velmi obtížné se dostat. (/ Fusion_text)
