Primární sektor je obzvláště zranitelný, a proto je nutné, aby Evropská unie usilovala o zajištění dodávek kvalitních potravin za rozumné ceny na trh, který představuje přibližně 500 milionů spotřebitelů. Z tohoto důvodu usiluje Evropská unie prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP) o spolupráci se zemědělci. Financování, změna klimatu, odliv venkova a udržitelný rozvoj však představují pro evropské zemědělské politiky velké výzvy.
Ve vyspělých ekonomikách, jako jsou ty, které tvoří Evropskou unii, existuje jasná převaha terciárního sektoru nebo sektoru služeb, naopak primární sektor stále více představuje menší procento hrubého domácího produktu. Kvůli zhoršení směnných relací mezi zemědělským odvětvím a průmyslovým odvětvím a odvětvími služeb je nutné chránit zemědělství před možným rizikem zmizení.
Evropský primární sektor se tedy vyznačuje nestabilními příjmy a nízkou mocí ovlivňovat ceny producentů. Z tohoto důvodu je v Evropě nutné vyvinout společnou zemědělskou politiku, která umožní spravedlivější přerozdělení příjmů v primárním sektoru.
Je třeba vytvořit regulační rámec, který producentům zaručí stabilní příjem prostřednictvím spravedlivějších cen. Samozřejmě další ze základních a strategických potřeb každé země je zajistit adekvátní přísun potravin, což je další důvod, který ospravedlňuje existenci SZP. Zatřetí je zřejmé, že populace se při hledání nových pracovních horizontů přesunula z venkova do měst. Jedním z velkých cílů SZP je vyhnout se odlivu venkova a podpořit zaměstnanost na trhu práce. Je třeba poznamenat, že SZP přešla od cenové politiky k systému přímé podpory zemědělcům.
Životní prostředí, udržitelný rozvoj a změna klimatu
Strukturální fondy financovaly primární sektor s cílem přispět k obnově zemědělských podniků, zatímco podpora se provádí v méně rozvinutých regionech. Životní prostředí se stalo jednou z velkých výzev a Evropská unie se rozhodla pro udržitelnost a přidělila prostředky na opětovné zalesňování.
Změna klimatu je skutečností a sucha nebo povodně mohou na farmách způsobit velké ztráty. Ve snaze poskytnout větší ochranu zemědělcům před tímto druhem klimatických jevů se sníží prahové hodnoty ztrát, aby se usnadnila možnost přístupu ke kompenzaci.
Zemědělství má však před sebou mnoho výzev, a proto byly provedeny důležité evropské reformy, které mají čelit novým výzvám se zárukou úspěchu. To bude vyžadovat stanovení strategického plánu. Toto plánování může navrhnout každý stát na národní úrovni nebo v globálním rámci. V tomto smyslu bude každá země schopna navrhnout vlastní plány, které musí být přizpůsobeny novým environmentálním požadavkům, zavázat se k udržitelnému rozvoji a obsahovat opatření pro boj proti změně klimatu. Členské státy však nebudou mít absolutní diskreční pravomoc, protože to bude Evropská komise, která musí zahájit plány předložené každou zemí.
Nové technologie, vylidňování a financování
Je zřejmé, že společná zemědělská politika má zvláštní dopad na environmentální aspekty. Podpora již není určena pouze zemědělským podnikům, ale také společnostem, které vykonávají hospodářskou činnost ve venkovských oblastech. Mezi příjemce této pomoci patří ekologický cestovní ruch, obnovitelné energie nebo biohospodářství. Pokud jsme v našem článku „Inteligentní města, města budoucnosti“ hovořili o tom, jak by technologie mohla dramaticky modernizovat velká města, zavázala se SZP k takzvaným „inteligentním městům“ a také přináší nové technologie do venkovských oblastí.
Bude zachován systém přímé podpory, kterou SZP provádí v posledních letech, i opatření odpovídající cenám. Platby zemědělcům se budou vyplácet každoročně a budou financovány také dlouhodobé investiční projekty na venkově.
Jak jsme již vysvětlili, jedním z cílů SZP je zabránit vylidňování venkovského prostředí. Za tímto účelem bude poskytnuta podpora těm, kteří provádějí své první zařízení, jakož i finanční nástroje pro nové zemědělce. To představuje jasnou podporu generační obnově odvětví zemědělství.
Stručně řečeno, společná zemědělská politika se pokusí dosáhnout konkurenceschopnějšího primárního sektoru s nejmodernějšími zemědělskými podniky, aniž by však opomněla potřebu udržitelného rozvoje a boje proti tolik obávané změně klimatu.
V současné době existuje naléhavá potřeba financování zemědělských činností. Pouze v krátkodobém horizontu se odhaduje, že se tento schodek pohybuje mezi 1 600 a 4 100 miliony eur, zatímco v dlouhodobém horizontu se schodek pohybuje mezi 5 500 miliony eur a 14 800 miliony. Z tohoto důvodu budou při financování zemědělství hrát klíčovou roli prostředky od evropských institucí a financování ze soukromého sektoru.