Cenová diskriminace druhého stupně

Cenová diskriminace druhého stupně je obchodní strategie, která se vyskytuje na trhu nedokonalé konkurence, což podnikateli umožňuje založit skupiny spotřebitelů na trhu v závislosti na tom, co je spotřebitel ochoten zaplatit, což mu umožňuje prodávat za různé ceny pro každou skupinu.

Typické pro tento typ cenové diskriminace je to, že není zaměřen na účtování různých cen každému člověku, ale každé segmentované skupině. Strategie prodeje zahrnuje poskytování vyšších slev na základě prodaných objemů. Ostatní spotřebitelé se rozhodnou pro to, co je nejvíce uspokojí.

Jedná se tedy o další způsob, jak může společnost dosáhnout velké části přebytku spotřebitelů a maximalizovat své příjmy. Cenová diskriminace druhého stupně s sebou přináší alternativu. Pokud spotřebitel získá objemy zboží, podaří se mu získat levnější ceny.

Ačkoli společnost nemá přesné informace o každém spotřebiteli, dokáže rozlišovat mezi cenami. Firma uvádí na trh stejnou nabídku sazeb všem potenciálním kupujícím. Tímto způsobem si spotřebitelé vyberou podle svých preferencí. Díky diskriminaci cen prostřednictvím nabídky nabídek jsou společnosti schopné svádět skupiny lidí.

S různými nabídkami produktu se od spotřebitelů požaduje, aby si vybrali mezi nimi. Tímto způsobem se spotřebitelé klasifikují. Takto se společnosti daří cenovou diskriminaci.

U tohoto typu cenové diskriminace nastává situace, kdy se může zdát, že spotřebitelé mají stejné cenové plány. Jak jsme však viděli, tato cena se může lišit v závislosti na množství zakoupeném spotřebiteli.

Praktické příklady cenové diskriminace druhého stupně

V reálném životě existuje mnoho případů ekonomických aktivit, kdy dochází k cenové diskriminaci druhého stupně. Jako běžný případ můžeme uvést následující:

• Vázaný prodej dvou nebo více produktů
• Softwarové licence
• Slevy na zakoupené množství
• Balení zboží

Na trhu prodeje softwaru udržují některé firmy různé ceny pro společnosti a jednotlivé spotřebitele.

Společnosti obecně provádějí cenovou diskriminaci na základě kvality. Typickým případem je letecká společnost. Nabízí se tak lidem, kteří cestují z obchodních důvodů, a lidem, kteří cestují z osobních důvodů. Stejným způsobem mají také tendenci rozlišovat mezi cestujícími cestujícími první třídou a ostatními.