Bertrandův model tvrdí, že odchylka v ceně zboží nebo produktu je strategičtější než ta, které lze dosáhnout změnami dodávaného množství.
Tento přístup k modelu Bertrand je diametrálně odlišný od přístupu podporovaného slavným modelem Cournot. Vzhledem k tomu je strategickým bodem v Cournotově modelu konkurence v množství.
V Bertrandově modelu je prediktivní to, že díky charakteristice nedokonalé konkurence, v tomto případě duopolu, povede cenu k úrovni mezních nákladů. Cesta tedy vede k situaci dokonalé konkurence.
Společnost, která zvládá nižší mezní náklady než její konkurence, ji umístí do pozice, kde bude moci nabízet nižší ceny než ta druhá. Bude tedy v lepší pozici, a tím vynaloží veškeré potřebné síly na přizpůsobení trhu.
Základní předpoklady Bertrandova modelu
Základní předpoklady Bertrandova modelu jsou:
- Existence dvou společností
- Všechny společnosti vyrábějí homogenní výrobky
- Společnosti stanoví simultánní ceny, tj. Před ověřením ceny svého konkurenta.
- Společnosti uspokojují veškerou poptávku na trhu.
- Spotřebitel koupí produkt od společnosti, která nabízí nejnižší cenu.
Model je proto strukturován prostřednictvím akce společnosti, která pohodlně stanoví cenu. Na druhé straně spotřebitel, který se rozhodne koupit určité množství za určitou cenu.
Jak funguje Bertrandův model
Předpokládejme existenci dvou společností, společnosti 1 a společnosti 2, přičemž nákladová struktura je pro obě společnosti stejná. Zboží, které obě společnosti vyrábějí, je totožné.
Funkce poptávky pro společnost je tedy definována takto: Q = D (P).
V prvním případě máme to, že pokud je cena společnosti 1 nižší než cena společnosti 2, získá společnost 1 veškerou tržní poptávku.
V druhém případě máme, že pokud se cena společnosti 1 rovná ceně společnosti 2, pak každá společnost získá 50% podíl na trhu.
V případě třetí máme, že pokud je cena společnosti 1 vyšší než cena společnosti 2, pak společnost dvě získá veškerou tržní poptávku.
Vše výše uvedené lze rychle vizualizovat v níže uvedeném grafu.
Vzhledem k situaci, kterou společnost 2 nabízí za cenu vyšší než monopolní cena (PM), společnost 1 zareaguje stanovením monopolní ceny.
Když společnost 2 nabídne za cenu nižší nebo rovnou mezním nákladům a monopolní ceně, bude mít společnost jedna rovnovážnou cenu.
V extrémním případě, pokud společnost 2 nabídky za cenu nižší než monopolní cena (PM), firma 1 zareaguje cenou rovnající se mezním nákladům (C.m)
Nashova rovnováha v Bertrandu
Rovnováha nastává v bodě, kde se protínají reakční funkce. Nashova rovnováha v Bertrandově modelu proto nastává, když obě společnosti stanoví stejnou tržní cenu. To znamená, že když se cena jedna rovná ceně dvě, což se rovná mezním nákladům (P1 = P2 = Cm). Vzhledem k tomu, že výhody jsou pro obě společnosti nulové, ani jedna z nich nemá motivaci měnit své výhody. Protože rovnovážný zisk je pro oba nulový.
Takto vede výsledek Bertrandova modelu k takzvanému Bertrandovu paradoxu. To znamená, že tyto dvě společnosti, i když mají duopol, dosáhnou situace, kdy prodávají výrobek za stejnou cenu, přičemž tato cena se rovná jeho mezním nákladům.
Pokud je však cena obou společností stejná, ale existuje rozdíl v mezních nákladech, které každá společnost interně vyřizuje, budou v pokušení změnit cenu, aby ovládly trh.