Dělnická unie je skupina zaměstnanců, jejímž cílem je prosazovat a hájit práva jejích členů v záležitostech souvisejících s jejich pracovní činností.
Dělnická unie je demokratické sdružení, které lze volně vytvářet ve veřejném i soukromém sektoru. Jednou z jejích hlavních činností je vyjednávat jménem svých členů o otázkách společného zájmu, jako jsou mzdy, dovolená, pracovní podmínky, licence atd.
Osoby přidružené k odborové organizaci se naopak musí zavázat k placení odborových příspěvků, účasti na schůzích a dodržování akcí (například stávek), na nichž se organizace dohodne.
Jak jednají odbory
Odbory jednají následovně: Volí zástupce, kteří jednají s nadřízenými nebo vlastníky organizace, kde pracují (ať už jde o společnost nebo veřejný orgán). To, pokud jde o otázky zajímavé pro pracovníky.
Tyto typy jednání se často nazývají „kolektivní vyjednávání“ a obecně se zaměřují na dosažení dohody, pokud jde o „ekonomický balíček“, který bude zaměstnancům poskytnut po určitou dobu. Tato nabídka zahrnuje nejen plat, ale také pracovní podmínky, jako jsou hodiny, dny dovolené, bonusy za uznání atd.
Vyjednávací síla odborů
Odbory mohou dosáhnout vyjednávací síly kontrolou nabídky práce. To znamená vytvoření monopolu na nabídku pracovních sil ve společnosti nebo odvětví.
K dosažení této kontroly musí odbory klást překážky při náboru pracovníků mimo odbor (buď přímo, nebo prostřednictvím outsourcingu).
Pokud je to možné, mohou odbory mimo jiné zvýšit plat svých členů nad rovnovážný plat a / nebo získat další výhody, jako jsou bonusy, dny volna atd. Jedním z hlavních tlakových nástrojů, které mohou použít, jsou stávky, kdy pracovníci odmítají pracovat, dokud nebudou zodpovězeny jejich požadavky.
Vliv Unie na odborový trh
Když odbory zvýší mzdy svých členů nad úroveň rovnováhy na trhu, sníží se zaměstnanost na trhu odborů. Například pokud v obuvnickém průmyslu existuje silná unie, která dokáže zvýšit mzdy nad úroveň tržní rovnováhy, pak se zaměstnanost v tomto odvětví sníží.
Následující graf ukazuje, jak odborová organizace nepřímo snižuje zaměstnanost. V bodě E je rovnovážná mzda mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly na trhu. Společnost si tedy přeje najmout pracovníky L1.
Když unie požaduje mzdu na úrovni W, tj. Nad rovnovážnou úrovní, novou rovnováhou je bod A, kde se množství práce, které společnosti najímají, sníží na L0. Jedná se o rozumnou reakci ze strany společností, protože zvýšením ceny faktoru mají pobídky ke snížení jejich poptávky.
Tváří v tvář vyššímu platu jsou navíc pracovníci ochotni nabídnout více hodin práce (bod B s L2).
To vše vytváří nezaměstnanost v důsledku nadměrné nabídky pracovních sil (odpovídá segmentu AB). Tito pracovníci musí počkat, až poptávka společnosti po pracovní síle vzroste nebo jednoduše změní odvětví.
Jak vidíme, odborová nabídka nabídku práce přímo nesnižuje. Protože však zvyšují cenu práce, snižuje se množství požadované společností.
Vliv Unie na trh práce
Existují důkazy, že odbory mají tendenci snižovat mzdy pracovníkům mimo odborové svazy. Rovněž mají tendenci zvyšovat nezaměstnanost v příslušném sektoru.
To se děje proto, že jelikož jsou mzdy velmi atraktivní, mnoho pracovníků má zájem pracovat v odborovém sektoru. Nemohou to však získat.