To jsou hlavní důvody, proč poklesly zahraniční investice v Latinské Americe

Obsah:

To jsou hlavní důvody, proč poklesly zahraniční investice v Latinské Americe
To jsou hlavní důvody, proč poklesly zahraniční investice v Latinské Americe
Anonim

Rok 2016 přinesl neblahé výsledky v zahraničních investicích v Latinské Americe a Karibiku. Zahraniční investice poklesly o 8% a prognózy pro letošní rok nejsou příliš růžové. ECLAC (Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik) předpovídá, že letos zahraniční investice poklesnou o 5%. Na Economy-Wiki.com analyzujeme příčiny poklesu zahraničních investic v Latinské Americe.

Toky zahraničních investic poklesly v roce 2016 přibližně o 8%. Podle zprávy ECLAC je příčinou této situace pomalý ekonomický růst v zemích jako Mexiko a Brazílie a nízké ceny surovin. Při srovnání zahraničních investic v roce 2016 s investicemi v roce 2011 (rok jejich vrcholu) zjistíme, že poklesly o 17%.

Obecně řečeno, hlavní příčiny poklesu přímých zahraničních investic spočívají v nízkých cenách surovin, pomalém hospodářském růstu některých zemí a větší atraktivitě digitální ekonomiky.

Zpráva ECLAC tvrdí, že desetina světových zahraničních investic byla určena pro Latinskou Ameriku a Karibik, ale že od roku 2011 došlo k velmi výraznému poklesu. Přes všechno představují přímé zahraniční investice 3,6% hrubého domácího produktu oblasti, zatímco světový průměr je 2,5%. Je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice jsou vysoce variabilním ukazatelem, který se může náhle změnit v důsledku velké obchodní operace nebo silné politiky odprodeje.

Analýza regionu podle země

Pokud analyzujeme ekonomiky regionu, je třeba zdůraznit dvě země: Brazílii a Argentinu. Navzdory tvrdé brazilské recesi, na kterou jsme již varovali v našem článku „Brazilská vláda v potížích tváří v tvář nejhorší ekonomické recesi ve své historii“, čínské investice způsobily, že investiční toky v Brazílii vzrostly o 6%. Naopak, Argentina utrpěla výrazný pokles (až 64%) přímých zahraničních investic v důsledku ne příliš dynamického národního hospodářství a změn v legislativě, které způsobily výrazný odliv kapitálu.

Mexiko utrpělo pokles o 7,9%, i když se mu podařilo zůstat na vysokých úrovních. Přímé zahraniční investice v Mexiku dosahují celkem 32 000 milionů dolarů. Mexiko však zůstává na historicky vysoké úrovni, protože je to latinskoamerická země, která přijímá nejvíce zahraničního kapitálu ve zpracovatelském sektoru. Navzdory všemu je třeba vzít v úvahu, že zpráva pokrývá pouze dva měsíce (listopad a prosinec) předsednictví Donalda Trumpa, což může svou protekcionistickou politikou výrazně ovlivnit Mexiko. Pamatujme, že USA jsou prvním investorem v Mexiku.

Kolumbie se umístila jako třetí země v přijímání přímých zahraničních investic s více než 13 500 miliony dolarů a nárůstem téměř o 16%. Na opačné straně se nachází Chile s 40% poklesem příjmů ze zahraničních investic a soustředěním zhruba 12,2 miliard dolarů.

Dotčené sektory a hlavní investoři

Je zřejmé, že tímto poklesem zahraničních investic jsou nejvíce zasaženy země, ve kterých jsou prováděny činnosti spojené s těžbou surovin. Jejich nízké ceny motivovaly pokles toků zahraničních investic. Naproti tomu výroba a služby představují 40% a 47% přímých zahraničních investic.

Za zmínku stojí také to, že velká část nových investic směřuje do odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje energie, telekomunikace a automobilový průmysl.

Navzdory nárůstu čínské aktivity v Latinské Americe jsou i nadále hlavními investory v regionu Evropská unie s 53% celkových přímých zahraničních investic a USA s 20%. Mluvíme o více než 7 z každých 10 dolarů investovaných v Latinské Americe a Karibiku pocházejících ze Spojených států a Evropské unie. Zpráva ECLAC rovněž naznačuje, že počátky přímých zahraničních investic se v porovnání s předchozím rokem téměř nezměnily. Vysoký objem investic z Evropské unie nestačil k tomu, aby se zabránilo poklesu toků zahraničních investic.

Nízká cena surovin, pomalý růst ekonomiky některých latinskoamerických zemí a koncentrace investic do digitální ekonomiky způsobily, že investice směřovaly do vyspělejších zemí.

Pokud jde o Čínu, zvýšení jejího zájmu o tento region nestačilo na to, aby region stimulovalo, protože Čína sotva představuje 1,1% přímých zahraničních investic. Zpráva ECLAC však může podceňovat úlohu Číny v Latinské Americe, protože pokud by byly zohledněny fúze a akvizice, zařadily by se jako čtvrtý největší investor.

Ze zprávy ECLAC lze vyvodit velký závěr, že přímé zahraniční investice jsou klíčem k růstu a rozvoji regionu. Mezery v produktivitě a význam technologií negativně ovlivnily Latinskou Ameriku. Pokles přímých zahraničních investic je problémem pro Latinskou Ameriku a Karibik. Z tohoto důvodu ECLAC klade důraz na politiku udržitelného rozvoje i na odhodlaný závazek regionu k telekomunikacím a novým technologiím.

Na druhou stranu latinskoamerické země nadále vyvíjejí úsilí o přilákání zahraničních investic, jako je Uruguay, která uspořádala fórum pro evropské investice.