Americký prezident Donald Trump se ve své protekcionistické obchodní politice rozhodl pro zavedení cel na čínské výrobky. Z Číny jsou připraveni bránit clomi na produkty ze Spojených států.
Jedním z velkých ekonomických cílů, který nejvíce přitahuje pozornost prezidenta Trumpa, je obchodní deficit. Jinými slovy, Trump se snaží napravit negativní rozdíl mezi vývozem a dovozem. Je zřejmé, že k dosažení tohoto cíle existují dva způsoby jednání: jednou z možností je stimulovat vývoz vnitrostátních výrobků, zatímco druhou alternativou je snížit dovoz zahraničních výrobků.
Arzenál tarifů
Trump, který se snaží blokovat vstup čínských produktů, se rozhodl pro cla, tedy pro stanovení daní, které zdražují zahraniční zboží. Na druhou stranu Trump věří, že zavedením cel bude schopen posílit a chránit americký ocelářský a hliníkový průmysl. Americká vláda chce omezit čínskou moc v ocelářském odvětví, protože Čína jako největší světový producent oceli má značný přebytek, který může vyvážet za ceny tak nízké, že americké společnosti nemohou konkurovat.
Velkým hitem amerických cel by byla Čína. A to je to, že Trump uvedl, že nové tarify, které bude muset asijský gigant nést, budou činit přibližně 60 000 milionů dolarů.
Díky celním překážkám budou čínské výrobky dražší a na americkém trhu již nebudou tak konkurenceschopné, proto jsou v Číně rozrušeny protekcionistickou obchodní politikou vlády USA.
Tyto nové tarify se tedy zdají být klasickou startovací zbraní obchodní války. Tyto typy válek začínají rozhodnutím země zavést cla nebo jakýkoli jiný typ překážek volného obchodu. V tomto případě se zdá, že americká vláda zapálila pojistku konfliktu. V reakci na to bude země poškozená obchodními překážkami bránit opatřeními, jako jsou nová cla, kvóty a administrativní překážky. V tomto smyslu mají Číňané k dispozici celý arzenál, nic víc a nic menšího než uvalení cel na 128 amerických produktů. Prozatím byla čínská reakce varováním, ale pokud se situace zhorší, mohou být důsledky tvrdé pro mezinárodní obchod i pro obyvatelstvo.
Mezi produkty, na které by se vztahovaly čínské sazby, by patřilo víno, ovoce, ořechy, vepřové maso a materiály jako hliník. Závěrem lze říci, že tato opatření by dosáhla celkových tarifů ve výši 3 miliard USD.
Důsledky obchodní války mezi dvěma kolosy
Co by se mohlo stát, kdyby konečně vypukla obchodní válka mezi dvěma ekonomickými velmocemi, jako jsou USA a Čína? Pokud to všechno není trumpovská strategie k získání vyjednávací síly, mezinárodní obchod s velkou pravděpodobností utrpí silný neúspěch. K tomu by došlo, kdyby obě země vstoupily do protekcionistické spirály, která by blokovala vstup zahraničních produktů, což by nakonec způsobilo pokles ekonomické aktivity. Čelili bychom neustálé výměně úderů. Ve skutečnosti již vidíme, že tváří v tvář americkým clům na Čínu plánují Číňané reagovat více tarify.
Mezi velkými poraženými by byl americký spotřebitel. V mnoha případech je zahraniční zboží levnější než domácí výrobky, takže občan USA se obrací k dováženým výrobkům. S tarify navrženými Trumpem však budou američtí spotřebitelé poněkud nuceni nakupovat domácí výrobky, které nemusí být nutně kvalitnější než zahraniční zboží.
Je třeba poznamenat, že dělnické třídy se z velké části uchylují k nákupu zboží ze zahraničí. Nyní tarif zvyšuje ceny zahraničního zboží a v důsledku toho by se snížila kupní síla občanů v nižších středních třídách. Vezmeme-li si příklad v každodenním životě amerického občana, zvýšení cen oceli a hliníku by vedlo ke zvýšení cen automobilů, plechovek od piva nebo dokonce k ovlivnění symbolických sportovních potřeb, jako je baseballová pálka.
Vláda USA hodlá podporovat národní společnosti prostřednictvím protekcionismu. Obhájci Trumpových tezí, zbavení zahraniční konkurence, by Američané viděli, jak by bylo přemístěno obchodní přemístění a zároveň by podporovalo vytváření pracovních míst. Alespoň to je scénář, který americká administrativa předpokládá na papíře.
Nesmíme však zapomínat, že v globalizovaném světě se země nacházejí v situaci ekonomické vzájemné závislosti. V tomto smyslu předpovědi Petersonova institutu předpovídají ztrátu 5 milionů pracovních míst v důsledku obchodních válek. Americkým společnostem vyvážejícím do Číny a Mexika by došlo k výraznému vyčerpání jejich prodejních údajů, což by vedlo ke zničení mnoha pracovních míst.
Existuje víra, že ochrana amerických společností prostřednictvím cel jim pomůže ekonomicky vzlétnout, ale to by nakonec negativně ovlivnilo zpracovatelský průmysl. Cena surovin, jako je ocel a hliník, zdaněna 25%, respektive 10%, by se silně zvýšila, což by zvýšilo výrobní náklady společností, mezi nimiž můžeme zmínit Boeing a Ford.
Zvýšení nákladů na suroviny, jako je ocel a hliník, by vedlo k vyšším cenám. Evropské společnosti tedy těžily z vyšších nákladů, které by americké společnosti musely nést. Specifickým případem, který by ilustroval tuto situaci, je, že kupci letadel z amerického Boeingu pokračovali v získávání letadel od evropského Airbusu. Jinými slovy, evropské společnosti by byly v konkurenčnější pozici než severoamerické společnosti.
Ne všechno mělo být pro evropské společnosti výhodami, protože evropský automobilový průmysl má továrny v zemích, jako je Mexiko, které také udržuje obchodní napětí se Spojenými státy. Vzhledem k obtížím při vývozu do USA by pro společnosti jako Volkswagen, BMW nebo Renault bylo obtížné umístit automobily, které vyvážejí, na americký trh.
Pokud jde o dodávky surovin, mohla by Čína zaútočit také prostřednictvím spotřební elektroniky, což by negativně ovlivnilo dodávky velkých společností, jako jsou Apple, Intel nebo Qualcomm. Rovněž bychom neměli zapomínat na negativní dopad, který by měla rostoucí cena surovin na odvětví, jako je automobilový průmysl, kapitálové zboží a luxusní zboží.
Protekcionistická eskalace s sebou přináší omezení mezinárodního obchodu, což by nepochybně způsobilo zmatek společnostem v logistickém sektoru, které hrají zásadní roli v obchodu mezi různými národy. Rovněž bychom neměli zapomínat, že služby spojené s mezinárodním obchodem budou zatěžovány.
Pokud jde o velké příjemce, našli bychom ty společnosti, které mají svá výrobní centra umístěná na půdě USA a které na tomto trhu závisí. Tato skupina společností zahrnuje farmaceutické společnosti, potravinářský průmysl a maloobchod.