V tuto chvíli je pro periferní země stále velmi obtížné financovat se, a tudíž je obtížnější platit jejich výdaje, proto jsou považovány za riskantnější, a proto roste požadovaná úroková sazba, díky čemuž bude jejich financování nákladnější a tím i můžete ekonomicky růst. Toto je rhlavní oblast protože v tuto chvíli je to nutnépřísnost periferní země, aby poskytly důvěru trhům, to znamená, že investoři věří, že jim zaplatí,takže úroková sazba klesá a je levnější financovat si sami.Zatímco pokud by bylo levné financovat se samo, protože splácení dluhu garantovala celá Evropa, situace by mohla být použita ke stimulaci ekonomiky, jak to dělají USA.Španělsko a Itálie platí za svůj dluh velmi vysoké úroky, nemluvě o prémiích za zavlažování Řecka, Portugalska a Irska a na druhé straně se Německo financovalo dokonce zdarma. S tímto vědomím se má za to, že Německo nechce platit vyšší úroky ze svého dluhu, a to ještě více, když spořily a my jsme mnoho let žili nad poměry na jejich náklady. Z tohoto důvodu Německo nechce garantovat periferní země a financovat je ze svých záruk, protože pokud by souhlasilo s vydáváním eurobondů, mohlo by nadále vydávat německé dluhopisy nezávisle na ostatních, protože ve Španělsku vydává dluh CCAA. Problém je v tom, že jsme tak zapleteni, že pokud chtějí Němci růst, musíme růst všichni společně. Žádný jiný neexistuje řešení více než unie Evropy.Jelikož se však ekonomický růst v současné době nevytváří, je méně peněz na úhradu veřejných výdajů, včetně dluhů a dávek v nezaměstnanosti, které musí být rozděleny mezi stále více lidí, protože nedochází k žádnému růstu a my se musíme zadlužit. Kromě toho, jak se dluh zvyšuje, potřebujeme více peněz, abychom to všechno zaplatili, a proto potřebujeme ekonomický růst a opatření k jeho stimulaci, nikoli dluh a dražší dluh. To musí být v zárodku.Nynípotřeba dělat úsporná opatření a ekonomická stimulační opatření, tj. kontrakční politiky a expanzivní politiky, nebo jinými slovy, musíme provádět protikladné politiky současně. I když se to může jevit jako nemožné, lze toho dosáhnout například provedením kontrakční fiskální politiky, jak tomu bylo dříve, a expanzivní měnovou politikou. Zde je opět problém, protože Španělská centrální banka nemá pravomoc pro to, aby byla v eurech a podobně nebudeme opouštět euro (viz článek, co se stane, pokud Řecko opustí euro), potřebujeme dobrou expanzivní politiku, pro kterou potřebujeme fiskální unii, a přesvědčit Německo, že jediným řešením je vydat evropské dluhopisy, pokud ne, jedinou věcí, kterou uděláme je rozšířit agónii.