Zdarma amortizace - co to je, definice a koncept

Obsah:

Anonim

Bezplatné amortizace spočívá v pravomoci, kterou daňová agentura každé země uděluje společnosti rozhodovat o míře odpisů jejího fixního nebo nemovitého majetku, bez ohledu na amortizační koeficienty, které každoročně vydává.

V opačném případě jde o možnost, která společnosti umožňuje odepisovat svá aktiva realističtěji, v závislosti na použití, které jim poskytnou. Z účetního hlediska tedy nelze počítač amortizovat stejným způsobem jako strojní zařízení, protože jejich odpisy jsou odlišné. Existuje zboží, které ztrácí na hodnotě rychleji než jiné.

Zdarma amortizace. Účetnictví a daně

Společnosti jsou povinny odepsat svá stálá aktiva, například svou budovu nebo svá vozidla. Z účetního hlediska to musí být v souladu se ztrátou hodnoty v důsledku jejího použití. Ministerstvo financí většiny zemí však každoročně vydává tabulky lineárních amortizačních koeficientů. Možnost bezplatného odpisu jim umožňuje účtovat odpisy na základě využití a nikoli na základě těchto daňových údajů.

Společnost si tak může vybrat metodu amortizace, která se nejlépe přizpůsobuje realitě a nabízí věrný obraz její ekonomicko-finanční struktury. Na druhou stranu můžete také provést daňové plánování odpovídající vašim zájmům (jak uvidíme v příkladu) v rámci aktuální legislativy. Kromě toho vám umožňuje zjistit skutečnou hodnotu aktiva v daném čase jako rozdíl mezi jeho pořizovací cenou a odpisy.

Příklady rozdílů v amortizaci

Představme si, že máme stroj, který vyrábí určitý produkt, například sluchátka. Na druhou stranu víme, jaká je její průměrná roční produkce, například 100 000 kusů a dodavatel nás informuje, že má obvykle kapacitu (využití) na výrobu 1 000 000 kusů. Na druhou stranu ministerstvo financí věří, že v tomto případě musí být amortizováno o 20% ročně. Jeho pořizovací cena je 100 000 EUR. Podívejme se, jak by se to počítalo:

Vidíme, že účetní a daňový výpočetní vzorec je jednoduchý, ale v prvním případě je částka, která má být ročně odepisována, poloviční. Při vytváření tabulky vidíme, že mezi oběma metodami existuje každý rok řada rozdílů. Prvních pět, odepisujeme menší částku pro účetnictví než pro daňové účely, to znamená, že zaznamenáváme 10 000 EUR, ale daňová agentura nám umožňuje odečíst 20 000 EUR.

Protože tato položka je pro nás výdajem, odečteme 20 000 EUR, protože tak v těchto letech budeme platit nižší daně. V následujících pěti letech však nastane opačná situace a my budeme platit více daní. Na konci skutečné životnosti, deset let, budou některé rozdíly vyrovnány s ostatními. Opravdu odkládáme pouze placení daní, což nám může za určitých okolností prospět.