Environmentální audit nebo ekologický audit je obor, který analyzuje a měří dopad činnosti společnosti nebo instituce na životní prostředí. To znamená, že nám umožňuje pozorovat ozvěnu procesů, které se vyvíjejí v přírodě.
Skutečnost, že se provádí environmentální audit, znamená, že organizace jakéhokoli typu měří v rámci určitých parametrů důsledky, které má ekonomické využívání, které vyvíjí, na přírodu.
Tento typ vyčerpávajících hodnotících prací splňuje dva požadavky, které jsou připojeny k jiným způsobům auditu. Nejprve identifikuje aspekty ke zlepšení nebo nesrovnalosti, kterých se společnost v této věci dopustila. A za druhé zvyšuje strategii, která bude v budoucnu aplikována, aby byla na požadované úrovni nebo úrovni.
Pohybuje se od podrobné kontroly zařízení, strojů a zdrojů používaných k produktivní práci až po obvyklé postupy pracovní síly v souladu se závazky péče o životní prostředí.
Charakteristika environmentálního auditu
Přestože je auditním nástrojem stále v procesu růstu a adaptace na aktuální organizační mapu, má environmentální audit několik funkcí, které je třeba zdůraznit:
- Jedná se o mechanismus používaný společnostmi a institucemi ke zdůraznění jejich pokroku v udržitelnosti životního prostředí.
- Pro odvětví věnovaná větší tvorbě odpadu nebo zbytků všeho druhu (s důrazem na jakýkoli průmyslový nebo chemický proces) slouží jako platné měření pro veřejnou správu.
- Kromě standardů souladu stanovených různými právními předpisy o znečištění také umožňuje společnostem dobrovolně nabízet povědomější obraz ekosystému, a proto přenášet na veřejnost řadu hodnot značky.
- Tento typ auditu musí být také prováděn pravidelně, kvůli nezbytným následným krokům, které vyžaduje studie účinků způsobených na konkrétní ekosystém.
Environmentální audit a jeho dnešní expanze
Se silným nárůstem zájmu o péči o životní prostředí, obnovitelné energie a udržitelnost začaly společnosti a instituce z celé planety přistupovat ke své činnosti integrováním ekologicky udržitelného hlediska.
Výsledkem je zahrnutí několika iniciativ do jejích projektů společenské odpovědnosti, jako je provádění environmentálních auditů.
Na vyšší ekonomické úrovni začaly velké společnosti a dokonce i státy začleňovat obsah takzvané oběhové ekonomiky do svých politik a strategií.