Za posledních několik let se hodně mluvilo o výpomoci. V tisku, v rozhlasových pořadech a v televizích bylo toto slovo neustále na rtech novinářů a ekonomů. Ekonomiky jako Řecko a Argentina musely být zachráněny v celém rozsahu, zatímco Španělsko muselo čelit záchraně bank. Nepochybně se hodně mluvilo o záchranných balících, ale jen málo o důvodech, které vedou k záchraně ekonomiky, podmínkách, které je třeba zachránit, nebo důsledcích záchrany na ekonomiku.
Když řecký nebo argentinský občan uslyší slova Mezinárodní měnový fond (MMF), jejich reakce není úplně pozitivní. V Řecku se od roku 2010 do roku 2012 řecká země zhoršila a takzvaná „trojka“ (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise) musela zasáhnout, aby zachránila řecké banky a vyrovnala se s vysokou mírou státního dluhu. V důsledku toho museli Řekové podstoupit přísná úsporná opatření.
Poslední část minulého roku souhlasila Argentina se záchranou u MMF v hodnotě 50 000 milionů dolarů. Taková byla velikost záchrany, kterou argentinská ekonomika potřebovala, že celková výše záchrany se pohybovala kolem 10% argentinského hrubého domácího produktu (HDP). Stejně jako v Řecku bude muset Argentina provést konsolidaci své ekonomiky prostřednictvím programu založeného na úsporných opatřeních.
Přestože Španělsko muselo čelit výpomoci finančního sektoru, nebylo nutné jej nutit, aby požádalo o výpomoci celé ekonomiky. Mnoho spořitelen vykazovalo velmi vážnou nerovnováhu a do velkých subjektů, jako je Bankia, musel zasahovat stát. Ačkoli byla záchrana zaměřena na bankovní sektor, Španělsko také muselo přijmout řadu makroekonomických podmínek, které zahrnovaly opatření k přizpůsobení.
Co je výkupné a jak je požadováno?
Ale co je to záchrana? Záchrana spočívá v finanční podpoře zemi, která nemůže splnit své závazky v oblasti splácení dluhu. V evropském případě to bude tedy „trojka“ (Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise), která bude odpovědná za poskytnutí finanční pomoci.
Vláda učiní první krok a formálně ho požádá o funkci předsedy Euroskupiny. Jakmile bude o záchranu požádáno, Evropská komise a Evropská centrální banka přistoupí k vyhodnocení žádosti o záchranu.
Hodnocení před finanční záchranou
Toto první posouzení posoudí, kterých finančních institucí se to týká, jejich váhy v ekonomice a které a jak by měly být restrukturalizovány. Rovněž budou zohledněny dopady záchrany na národní hospodářství z hlediska veřejného deficitu a veřejného dluhu.
S ohledem na toto předchozí hodnocení budou stanoveny podmínky pro návrat výkupného a zájmy, kterým musí žádající země čelit.
S požadovanou záchranou musí vláda určit, které finanční subjekty požadují záchranu a v jaké výši. Musíte také určit, jaké vzorce budou použity k restrukturalizaci bankovního sektoru, tj. Zda dojde k znárodnění nebo kapitálovým injekcím.
Vyjednávání a podmínky finanční záchrany
Další fáze bude spočívat v vyjednání podmínek záchrany. To bude vyžadovat jednání s MMF. V případě evropské země budou zahrnuty instituce Evropské unie.
Úsporná opatření
Než však požádáte o záchranu, stejně jako u každé půjčky, je nezbytné, aby vláda podmínky pečlivě prostudovala. A to je to, že zachráněné země jsou nuceny přijímat přísné adaptační programy. Tato úsporná opatření zahrnují zvýšení daní, snižování platů, škrty ve veřejných službách, propouštění zaměstnanců najatých veřejným sektorem a výrazné snížení sociální pomoci.
Je zřejmé, že finanční výpomoci nejsou poskytovány zdarma a že vlády, které o ně požádají, musí provádět hospodářskou politiku založenou na úsporných opatřeních. Zachráněné země obecně provádějí úsporná opatření ke snížení veřejného deficitu a úrovně veřejného dluhu.
„Trojka“ bude mít na starosti dohled nad zachráněnými subjekty a plnění restrukturalizačních plánů banky. Na druhou stranu budou výkupné doručovány ve fázích, to vše za předpokladu, že budou dodrženy dohodnuté podmínky.
Důsledky žádosti o finanční záchranu
Další otázkou je, jaké jsou účinky záchrany na akciovém trhu? A v rizikové prémii?
To, že země požaduje záchranu, trhy chápou jako příznak ekonomické zranitelnosti. To znamená, že akciové trhy reagují negativně.
Nezapomínejme, že riziková prémie je úrok, který země zaplatí za to, že se bude financovat z dluhů. Tato prémie je stanovena s ohledem na referenční zemi (obecně Německo nebo Spojené státy). Žádost o záchranu je považována za známku slabosti a rizika pro národní hospodářství. Riziková prémie má tedy tendenci rychle stoupat, jak se stalo, když Španělsko požádalo o záchranu banky, když riziková prémie překročila obávanou bariéru 500 bodů.
