Ekologická stopa je indikátor, který se používá ke zjištění míry dopadu společnosti na planetu. Koncept byl vytvořen v roce 1996 na popud ekonoma Williama Reese a ekologa Mathise Wackernagela.
Ekologická stopa je tedy indikátorem, který se používá k měření dopadu společnosti na životní prostředí. Tímto způsobem měří dopad generovaný poptávkou po přírodních zdrojích existujících na planetě ve vztahu k její schopnosti regenerovat tyto zdroje.
Jinými slovy, obvykle se definuje jako celková ekologicky produktivní oblast nezbytná pro produkci zdrojů spotřebovaných průměrným občanem v dané komunitě. K tomuto měření je přidán potřebný povrch, aby planeta mohla absorbovat odpad, který tento průměrný občan vytváří.
Autoři definují ekologickou stopu jako ekologicky produktivní oblast nezbytnou k produkci použitých zdrojů a asimilaci odpadu produkovaného danou populací; s přihlédnutím k vaší konkrétní životní úrovni na neurčito.
Díky ekologické stopě můžeme vyhodnotit dopad, který má určitá forma života na planetu. Jedná se tedy o široce používaný indikátor pro měření udržitelného rozvoje.
Jak se to počítá?
Pro výpočet ekologické stopy existují různé metody odhadu a aproximace.
Nejpoužívanější však bere v úvahu následující prvky:
- Nezbytný povrch pro zajištění potřebné rostlinné potravy.
- Hektary lesa nutné k převzetí CO2 ze spotřeby energie.
- Mořská oblast nutná k produkci ryb.
- Hektary potřebné pro pastvu, která krmí hospodářská zvířata a produkuje krmivo pro zvířata.
Přestože se výpočty provádějí neustále, je zřejmé, že je obtížné získat plně přijaté metodiky. V tomto smyslu mluvíme o indikátoru, který je ve vývoji, takže pro jeho výpočet neexistuje žádná definovaná metodika.
Původ ekologické stopy
Vzhled koncepce se datuje do roku 1996. Ekonom William Rees a jeho kolega ekolog Mathis Wackernagel se pokusili najít metodiku, která by lidem umožnila poznat, jak udržitelný je současný způsob života. Cíl jeho výpočtu byl zaměřen na studium indikátoru, který by umožňoval odhadnout, jak udržitelná byla planeta v situaci, jako je ta současná, a také dopad lidského odpadu na ni. To vždy s cílem upřednostnit udržitelnější model výroby.
Za tímto účelem se tito vědci zaměřili na výpočet ukazatelů, jako je plocha nezbytná k zajištění potřebné rostlinné potravy, hektary lesa potřebné k převzetí CO2 ze spotřeby energie, mořská oblast nutná k produkci ryb a hektary potřebné k pastvinám který krmí hospodářská zvířata a vyrábí krmivo pro zvířata. Tyto ukazatele po integraci do řady algoritmických modelů nabízely míru dopadu dané populace na planetu.
Tímto způsobem byl vytvořen indikátor, který mnoho vlád často používá. Mnoho kritiků se však domnívá, že tento model nestanoví dostatečně platná kritéria, aby mohl vzít v úvahu, že je plně vyvinut. Několik vědců dokonce našlo omezení indikátoru, která brání jeho výpočtu v určitých scénářích.
Druhy ekologické stopy
V závislosti na provedeném měření můžeme typy ekologické stopy rozdělit na tři:
- Přímo: Uvažujte o přímé akci na přírodu.
- Náznak: Uvažujte o nepřímých účincích v přírodě.
- Kolektivní stopa: Uvažujte o dopadech všech komunit na planetě.
Jelikož je však indikátor ve vývoji, mohly by se vedle nich objevit i nové sazby.
Proč je ekologická stopa důležitá?
Ekologická stopa je indikátor, který je třeba rozvíjet a zdokonalovat. Jeho využití může být pro planetu velmi užitečné, protože hovoříme o situaci, ve které může být využívání přírodních zdrojů dlouhodobě neudržitelné, což se odráží v ukazatelích.
Díky ekologické stopě můžeme přijmout výrobní metody, které prosazují budoucí udržitelnost planety. Udržitelnost, která nejen prodlužuje život ve světě a jeho ekosystému, ale také zlepšuje kvalitu života občanů, kteří jej obývají. Díky ekologické stopě bylo možné zabránit mnoha chorobám způsobeným lidmi a také jejich plýtváním. Stejným způsobem, že díky tomuto ukazateli viděla, že se jejich kvalita života zvýšila u jiných druhů, kromě lidí.