Evropská centrální banka, ECB nebo ECB (pro zkratku v angličtině) je orgán odpovědný za měnovou politiku v eurozóně.
ECB byla založena 1. června 1998 na základě Amsterodamské smlouvy a založila své sídlo v německém Frankfurtu. V současné době je jeho prezidentem Mario Draghi. Pozice, kterou bude zastávat podle předpokládaného osmiletého funkčního období do 31. října 2019.
Cíl a funkce ECB
Primárním cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. To znamená kontrolovat inflaci, a chránit tak hodnotu eura. ECB stanoví, že růst cen nepřesahuje 2% ročně v eurozóně jako celku. Měřeno prostřednictvím HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen).
Na druhé straně stanoví hospodářský růst a vytváření pracovních míst jako sekundární cíle. ECB usiluje o dosažení větší finanční integrace v eurozóně a zachování finanční stability. Vždy podporuje hospodářskou politiku členských zemí.
Nástroje, které ECB používá k dosažení svého hlavního cíle kontroly inflace, je stanovení oficiální úrokové sazby pro peníze. ECB má tři nástroje měnové politiky:
- Operace na volném trhu: Při oficiální úrokové sazbě se do komerčních bank vkládá likvidita. Jsou klasifikovány do:
- Hlavní operace financování: Vložení likvidity.
- Dlouhodobější financování: Vložit likviditu.
- Strukturální: Oba pro vstřikování nebo vypouštění likvidity.
- Nastavení: Oba pro vstřikování nebo vypouštění likvidity.
- Peněžní poměr
- Trvalé facility: Oficiální mezibankovní úroková sazba se nachází mezi těmito dvěma pásmy, úrokem z úvěrové facility a úrokem z vkladové facility, přičemž označuje maximální a minimální jednodenní mezibankovní úrokovou sazbu (EONIA).
- Mezní úvěrová facilita.
- Snadné uložení.
Tyto komerční banky budou moci využívat mezibankovní trh k pokrytí svých potřeb likvidity, půjčování nebo půjčování (prostřednictvím mezibankovních vkladů) od jiných bank. Cena, za kterou je tato transakce vypořádána, se označuje jako EURIBOR vztažená k odpovídajícímu období (3 měsíce, 6 měsíců, jeden rok …).
Správní struktura ECB
Administrativní struktura ECB je rozdělena do tří částí:
- Rada vlády: Kdo má rozhodovací pravomoc ve věcech měnové politiky pro eurozónu. Skládá se ze 6 členů výkonného výboru a guvernérů 18 centrálních bank států patřících do eurozóny. Jeho funkcí je definovat měnovou politiku pro tyto členské státy stanovením úrokových sazeb, za které mohou komerční banky získávat peníze od centrální banky.
- Výkonný výbor: Skládá se z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů. Všichni byli jmenováni Evropskou radou kvalifikovanou většinou. Jeho funkcí je uskutečňovat měnovou politiku definovanou Radou guvernérů a vydávat nezbytné pokyny národním centrálním bankám.
- Obecná rada: Tvoří ji prezident, viceprezident a guvernéři národních bank 28 členských států Evropské unie. Odpovídá za podporu ECB při konzultacích a koordinaci. Pomáhá také při přípravě na rozšíření eurozóny.
Seznam prezidentů ECB
- Christine Lagarde francouzské národnosti. Mandát od 1. listopadu 2019.
- Mario draghi italské národnosti. Mandát od 1. listopadu 2011 do 31. října 2019.
- Jean-Claude Trichet francouzské národnosti. Mandát od 31. října 2003 do 31. října 2011.
- Wim duisenberg nizozemské národnosti. Mandát od 1. června 1998 do 31. října 2003.