Mohla by změna klimatu ovlivnit výplatu úroků ze státního dluhu? Mohla by změna klimatu omezit kapacitu rozvojových ekonomik? Podívejme se, proč je boj proti tomuto jevu skutečnou nutností.
Od vzniku COVID v našich životech bylo mnoho debat, které musely být odloženy, aby se vyřešila zdravotní krize, která dala svět pod kontrolu, a paralyzovala ekonomickou aktivitu, která se jako celek rozvíjela. Potřeba boje s krizí, jakož i dopady, které z ní vyplynuly, donutila různé vůdce planety zaměřit veškeré své úsilí na zastavení toho, co se zapíše do historie jako jedna z největších krizí v naší nedávné historii.
Jakmile se však pandemie rozplyne, jakmile vakcíny dorazí na různá postižená území a jsou dodávány obyvatelstvu, je nutné zhodnotit, jak je planeta po této zdravotní a ekonomické katastrofě, kterou jsme zažili, je čas hovoříme o hospodářském oživení, které nám je předloženo, s výzvami, které přináší, a zároveň zvyšujeme směr opatření k nápravě zaznamenaných škod. Stejným způsobem však musíme jednat i o dalších věcech, které musíme bez povšimnutí řešit; a to je stanoveno agendou OSN v cílech udržitelného rozvoje.
Mezi tyto problémy patří inkluzivní rozvoj ekonomik. A jaký lepší čas hovořit o této záležitosti, než ve scénáři, ve kterém vypukla neočekávaná krize silou a vyvolala negativní účinky, které by mohly situaci zhoršit a prohloubit nerovnosti?
Krize jako vždy živí ty nejzranitelnější a prohlubuje stávající nerovnováhu v těchto typech ekonomik. Stojíme před problémem, ke kterému musíme přidat skutečnost, že od krize v roce 2008 se růst těchto ekonomik zpomaluje. Rozvíjející se země, které rostly tempem blízkým 14%, začaly růst tempem 7%. Tímto způsobem se tempo růstu rozvíjejících se ekonomik, které bylo až o 4,5 procentního bodu na rozdíl od růstu vyspělých ekonomik, začalo distancovat pouze o 0,38 procentního bodu.
K tomu všemu však musíme přidat další aspekt: změnu klimatu. Změna klimatu, která nejenže dala středoamerickým ekonomikám pod kontrolu přírodní katastrofy; že to nejen ohrozilo celé průmyslové odvětví v mexické zemi výpadky způsobené sněžením v Texasu; Podle Mezinárodního měnového fondu spíše hovoříme o změně klimatu, která by mohla dokonce vyvážit finance mnoha z těchto vysoce zranitelných ekonomik.
Změna klimatu, riziko pro investory
„Studie provedená MMF ukazuje souvislost mezi klimatickými šoky a výnosy nabízenými státními dluhopisy v těchto typech ekonomik.“
Podle nedávné studie Mezinárodního měnového fondu pozorování technického personálu zjistilo, že zranitelnost země nebo její odolnost vůči změně klimatu může mít přímý vliv na její úvěruschopnost, její náklady z hlediska zadluženosti a nakonec pravděpodobnost, že nesplníte svůj státní dluh. Země, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, zaznamenávají stejným způsobem horší úvěrový rating, který vážně poškozuje jejich růst, s vyššími souvisejícími náklady na financování.
Pokud náklady na financování rozvíjejících se a rozvojových zemí nebyly vzhledem k jejich charakteristikám dostatečně vysoké, tato stále častější hrozba je zajišťuje. Studie provedená MMF ukazuje souvislost mezi klimatickými šoky a výnosy nabízenými státními dluhopisy v těchto typech ekonomik. Nižší kapacita uplatňovat politiky reakce, které se v této situaci snaží bojovat, kvůli většímu nedostatku zvyšuje riziko, které se odráží v ratingu, a tedy i v nákladech na financování.
S využitím indikátorů zranitelnosti z iniciativy Notre Dame Global Adaptation Initiative vybrala agentura panel 67 zemí v období mezi lety 1995 a 2017. U tohoto vybraného vzorku po analýze bylo zjištěno, že uvedená zranitelnost má negativní dopady na rating; navíc to vše po zohlednění těchto konvenčních makroekonomických determinantů. Stejným způsobem je v této analýze zjištěno, že ty ekonomiky, které touto situací nejvíce trpí, jako na začátku, s COVID, se znovu rozvíjejí; ti nejzranitelnější.
V tomto smyslu může být nárůst zranitelnosti vůči změně klimatu o 10 procentních bodů v těchto rozvíjejících se ekonomikách po analýze spojen se zvýšením výnosových rozpětí dlouhodobých státních dluhopisů (10 let) o více než 150 bazických bodů těmito ekonomikami proti referenční hodnotě Spojených států. Stejně tak zlepšení o 10 procentních bodů v tomto indikátoru zranitelnosti přímo produkuje pokles těchto výnosových diferenciálů o 37,5 bazických bodů. Jak vidíme, nová komplikace, která nadále omezuje potenciál těchto ekonomik, na milost a nemilost událostem, s nimiž instituce nedokončí boj.
Stejně tak provedená analýza končí dalším pozorováním provedeným na vzorku 116 zemí během stejného období zvoleného výše. Toto pozorování analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a vládním selháním. Pozorování, které ukazuje, že u těch zemí, které jsou citlivější na změnu klimatu, je také větší pravděpodobnost, že nebudou moci splácet dluhy. Studie, která zjevně doporučuje větší odolnost, aby se snížila tato pravděpodobnost a snížily se stejným způsobem náklady na financování; to vše, aby se nepokračovalo v potlačování jeho růstu.
Méně udržitelný dluh
„Samotný MMF se musel postarat o záchranu Ekvádoru, vyčistit své veřejné účty a představovat úroveň dluhu téměř 50%.“
Musíme vědět, že studie zveřejněná MMF je velmi znepokojivá, protože vyšší náklady na financování těchto ekonomik, tak závislých na dluhu a tak málo schopné zajistit jejich udržitelnost, nakonec omezí jejich růst, a tedy i jejich rozvoj. Podíváme-li se tedy na úroveň dluhu v Latinské Americe, zatímco vidíme velké rozdíly, které vykazují některé země, jako je Argentina nebo Venezuela, se zbytkem členských zemí, můžeme také pozorovat, že průměrný dluh ve skupině by mohl být blízký na 63% HDP.
Jinými slovy, úroveň dluhu v Latinské Americe na rozdíl od zemí jako Španělsko (117%), Portugalsko (130%), Itálie (150%) nebo Řecko (199%) není příliš vysoká. V tomto kontrastu je podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dluh v zemích, jako je Kolumbie, 54,8% HDP, zatímco v jiných liberalizovanějších zemích, jako je Chile, je úroveň dluhu kolem 27%.
To a priori není problém. Vysoká míra korupce v zemi, kde neformální ekonomika představuje velké procento samotné ekonomiky, však představuje závazek vůči kupujícím dluhů, ve scénáři, kde jsou úrokové sazby vyšší než v jiných zemích, velký problém. Jinými slovy, vysoké náklady na dluh v Latinské Americe, přidané k fiskální slabosti institucí kvůli vysoké úrovni ekonomické neformality, končí kompromitováním samotné vlády, která je nucena platit za úrok vyšší úroky. .
Konkrétně jsou průměrné náklady na veřejný dluh v Latinské Americe 2,5krát vyšší než v eurozóně, přičemž se vezmou nejnovější údaje dostupné ze Světové banky. A čelit této situaci, kdy jsou instituce tak slabé kvůli jejich omezené kapacitě sběru, je nedosažitelný úkol. Země jako Mexiko následují v žebříčku výběru daní nad HDP, který připravila OECD. S tak málo schopnými institucemi se vytváří začarovaný kruh, který, jak se zdá se vším, nakonec omezuje schopnost těchto typů ekonomik rozvíjet se.
Z tohoto důvodu musí vlády všech rozvojových zemí kromě všeho popsaného v tomto článku projevovat větší opatrnost ohledně úrovně dluhu, protože jsme byli schopni pozorovat, jak se před několika měsíci musel MMF sám postarat o záchranu Ekvádor vyčistí své veřejné účty a představuje úroveň dluhu téměř 50%. Na závěr příkladu kontrastu je něco, co se nestalo například ve Španělsku, kde s dluhem vyšším než 100% HDP představuje země mnohem nižší rizikovou prémii a mnohem stabilnější lepší finanční situaci pro Váš stav.