Na začátku ledna jsme na Economy-Wiki.com analyzovali výzvy, kterým by ekonomika mohla čelit v průběhu roku 2017, ao rok později vidíme, že většina našich předpovědí byla správná. Analyzujeme každý z nich a další významné ekonomické milníky roku.
Ze všech předpovědí, které jsme od této publikace pro rok 2017 učinili, je ta, která se nejviditelněji naplnila, nepochybně změna měnového cyklu, který je již v Evropě, Spojených státech a Japonsku realitou.
Nezastavitelný růst dluhu
Jak jsme před rokem očekávali, vývoj dluhu je jednou ze základních proměnných, které slouží k pochopení vývoje světové ekonomiky v roce 2017. Kořen tohoto problému můžeme najít přinejmenším ve dvou příčinách: dopady krize 2007, který stále táhne mnoho zemí (mezi nimiž sledujeme vyšší úrovně zadlužení) a model ekonomického oživení zahájený ve Spojených státech, Evropě a Japonsku, založený na politikách měnové expanze, které přispěly k vynásobte objem závazků veřejné a soukromé.
Obecně lze říci, že vývoj dluhu v průběhu roku byl nerovnoměrný, protože v závislosti na zemi a odvětví, které analyzujeme, nacházíme velmi rozdílné trendy. Tímto způsobem zjistíme, že soukromý dluh jako procento HDP se stabilizoval ve Spojených státech a Číně, ale v Evropě a Japonsku zaznamenal mírný vzestup. Pokud jde o veřejný dluh, vidíme mírné snížení v Evropě (zejména na východě), relativně stabilní úrovně v Japonsku a určitý růst ve Spojených státech, částečně oslabený dobrou ekonomickou situací, ale pod hrozbou krátkodobého zhoršení, protože Trumpovy daňové reformy.
Skutečně se inflace vrací?
Dalším z odhadů pro rok 2017 bylo definitivní odstranění deflační hrozby nad Evropou a oživení cen v největších světových ekonomikách. V tomto smyslu to můžeme alespoň v Evropě potvrdit zdá se, že tato předpověď byla zcela splněna, vzhledem k tomu, že ceny již rostou tempem kolem 1,5%, a proto se blíží 2% cíli stanovenému Evropskou centrální bankou (ECB). Na druhé straně Atlantiku se inflace ve srovnání s předchozím rokem také zvýšila, i když někdy za nižšími čísly, než očekávají trhy.
V každém případě je důležité si uvědomit, že dvě hlavní příčiny zvýšení inflace v Evropě a ve Spojených státech (tj. Oživení cen ropy a znásobení měnové základny) jsou stále dočasnými faktory, které by se mohly změnit. v budoucnu. Jádrová inflace zůstává ve většině případů relativně nízká a není jisté, že sama o sobě může v příštích letech zabránit návratu k deflaci.
Změna produkčního modelu
Nová světová ekonomická situace zase předvídala impuls reforem v některých zemích, které by byly nuceny změnit svůj model výroby na zůstat konkurenceschopným ve stále globalizovanějším prostředí. Obecně lze očekávat, že od této publikace uvidíme ekonomická opatření zaměřená na posílení zahraničního sektoru, zvýšení pružnosti pracovní legislativy a zmenšení velikosti veřejného sektoru.
Změna v produkčním modelu se přirozeně projevuje roky, a proto stále nemůžeme říci, zda máme úplnou pravdu. Po celý tento rok jsme však byli schopni pozorovat některé příznaky v hlavních světových ekonomikách, které tomu nasvědčují naše předpověď je ve správném směru. Nejjasnějším příkladem je snad Francie, jejíž ekonomika se připravuje na široký program liberalizace reforem z rukou nově zvoleného prezidenta Emmanuela Macrona, ale podobné aspekty najdeme také v Trumpově daňové reformě pro USA. Tímto způsobem by se rok 2017 mohl stát historickým datem pro některé ekonomiky v rozvinutém světě, ačkoli to bohužel nebudeme moci krátkodobě ověřit.
Změna měnového cyklu
Ze všech předpovědí, které jsme od této publikace pro rok 2017 učinili, je ta, která se nejviditelněji naplnila, nepochybně změna měnového cyklu, která je v Evropě, Spojených státech a Japonsku již realita. Tento posun směrem k přísnější měnové politice rozhodujícím způsobem vedl Federální rezervní systém, který v průběhu roku třikrát zvýšil úrokové sazby (z 0,75% v lednu na 1,5% dnes) a již ohlásil proces postupného snižování vašeho zůstatku. V Evropě se ECB rozhodla ponechat sazby na 0%, ale v následujících letech naplánovala postupné stažení plánu QE. Jedinou výjimkou může být Japonsko, jehož slabý růst a míra inflace odrazily orgány od normalizace jejich současné měnové politiky.
Navíc tržní reakce na změnu měnového cyklu nepřestaly narušovat ceny hlavních světových měn, což vedlo k roku vysoká volatilita na měnových trzích. Takto můžeme pozorovat relativní posílení dolaru v prvním čtvrtletí, po kterém následuje silné posílení eura v létě a určitá stabilizace po několika otřesech, na konci roku kolem 1,18 dolaru za euro ( když na začátku nedosáhla 1,05). Zajímavé pohyby zažily i měny na východě: japonskému jenu se podařilo udržet stabilní cenu za cenu velké volatility, zatímco jüan, navzdory několika překvapením, vykazoval pomalý, ale nepřetržitý trend oslabování vůči dolaru.
Světový obchod se reorganizuje
Další prognóza byla začátkem a všeobecný proces přezkumu sítí mezinárodního obchodu, ve prospěch nových dvoustranných dohod mezi zeměmi a na úkor velkých regionálních dohod. V tomto smyslu jsme nejen potvrdili definitivní upuštění od TTIP, ale také obtížnost postupu při vytváření zóny volného obchodu v Pacifiku omezená absencí Spojených států. Jak jsme si všimli, protekcionistický obrat Donalda Trumpa k americké zahraniční politice nevyhnutelně skončil dopadem na světový obchod.
Pokud jde o ni, Čína se i nadále snaží zvýšit svůj vliv v Asii prostřednictvím ambiciózní strategie, která zahrnuje řadu dvoustranných dohod se sousedními zeměmi (v klíčových odvětvích, jako je obchod, komunikace a infrastruktura), přičemž se snaží posílit vztahy s Evropou. Všechny tyto akce byly letos prezentovány pod názvem „The New Silk Road“, která slibuje, že bude závažným faktorem při porozumění novým mezinárodním obchodním sítím, kterých se v nadcházejících letech dočkáme.
V případě Evropy stále přispívá k obtížnosti dosažení dohody mezi Brity a vládami EU o brexitu udržovat nejistotu ohledně celého procesu UK zásuvka. Všechny dosud zvažované možnosti nám však umožňují intuitivně předpokládat, že obchodní vztahy mezi ostrovem a pevninou, bez ohledu na výsledek jednání, již nebudou stejné. Evropská unie současně již hledá alternativní partnery v jiných regionech světa, podepisuje historickou dohodu s Japonskem a pokračuje v jednání směrem k podobné dohodě se členy Mercosuru.
Globálně světová ekonomika si udržela svoji cestu růstu v posledních letech a mnoho zemí již obnovilo svoji úroveň HDP před krizí z roku 2007. Mezi nimi některé oslavují dosavadní výsledky a zdá se, že jsou ochotné pokračovat ve sázení na krátkodobé růstové strategie při hledání okamžitých výsledků, zatímco jiné začínají připravit se na to, co nám ekonomika může přinést v roce 2018. To je přesně to, čemu budeme věnovat naši další publikaci.
