Participativní rozpočty jsou nástrojem pro zapojení občanů, který umožňuje obyvatelům zapojit se do přípravy, řízení a kontroly místního rozpočtu.
Prostřednictvím participativního rozpočtu je hledáno zapojení občanů do místních veřejných účtů a jsou určovány hlavní potřeby občanů. To vše s cílem dosáhnout větší transparentnosti, efektivity a efektivity místního managementu.
Kontrola rozpočtuZásady participativního rozpočtu
Toto jsou hlavní principy participativního rozpočtu:
- Jsou univerzální, to znamená, že jsou otevřené všem občanům, ať jsou či nejsou organizovány sdruženími.
- Účast probíhá v rámci souboru pravidel, která definují prostor pro dialog. Tato pravidla se nazývají samoregulace.
- Účast umožňuje rozhodování, neposkytování názoru na již přijatá politická rozhodnutí.
- Diskutuje se o obecných zájmech občanů, nikoli o konkrétních zájmech.
- Do tohoto procesu jsou zapojeni velmi různorodí lidé, a proto je pluralita u tohoto typu rozpočtu základní charakteristikou.
- V průběhu celého procesu se odhalují rozdíly mezi účastníky.
- Výsledky jsou trvale kontrolovány.
Původ zkušeností s participativním rozpočtováním
První zkušenost s participativním rozpočtováním se uskutečnila v roce 1988 v brazilském městě Porto Alegre. Sociální nerovnosti a nespokojenost obyvatel způsobily, že Dělnická strana po svém nástupu k moci umožnila obyvatelstvu mít rozhodovací moc nad veřejnými financemi.
V prvním roce bylo do schvalování účtů zapojeno pouze 403 lidí, ale v průběhu let se zapojení občanů postupně zvyšovalo a dnes jsou do místních rozpočtů zapojeny desítky tisíc Brazilců.
V roce 1996 byl tento účastnický nástroj vybrán jako jeden z 42 nejlepších postupů správy měst v OSN (OSN).
Třídy participativních rozpočtů podle přiřazených výdajů
Třídy participativních rozpočtů podle přidělených výdajů jsou:
- Minimalistické rozpočty: Diskutují se méně než 2% z celkového rozpočtu, to znamená, že se diskutuje maximálně o 20% z investičního rozpočtu.
- Rozpočty významného významu: Diskutuje se mezi 2% a 10% celkového rozpočtu, což z hlediska investičního rozpočtu představuje mezi 20% a 100%.
Výjimečné jsou situace, kdy občané mohou debatovat o 100% rozpočtu obce.
Participativní rozpočtový cyklus
Všechno to začíná rozhodnutím týmu místní správy poskytnout občanům pravomoc rozhodovat o veřejných rozpočtech. Dále to musí technický personál sdělit veřejnosti, která musí zvolit zástupce, kteří budou na shromáždění diskutovat o rozpočtu.
Shromáždění bude vybaveno samoregulací, která reguluje způsob projednávání návrhů, organizaci schůzí, způsob dosažení dohod a možnost začlenění nových skupin.
Jakmile budou návrhy rozhodnuty a schváleny, technický personál Správy vydá zprávy o ekonomické, technické a právní proveditelnosti občanských iniciativ.
Cyklus participativního rozpočtu bude ukončen hodnocením a následnou kontrolou rozpočtů schválených občany. Do tohoto hodnocení bude zapojen jak tým samosprávy, tak technický personál a občané.
Výhody a nevýhody
Mezi výhody participativních rozpočtů patří:
- Umožňují občanům rozhodnout, na co jsou vynakládány jejich daně.
- Integrují všechny druhy občanů.
- Pomáhají určit, které jsou hlavní priority občanů.
I když existují i nevýhody:
- Mohou generovat očekávání, která nejsou splněna. Jsou podmíněny místními rozpočtovými omezeními a závazky z předchozích let.
- Jsou závazkem týmu místní samosprávy, nemají hodnotu zákona.
- Dosažení dohody může být někdy obtížné a zpozdí proces schvalování místních veřejných účtů.